Není samozřejmostí, že se římským biskupem stane člověk, jemuž mohou naslouchat i ti, kteří se nepovažují za katolíky, či dokonce ani ne za křesťany. Papež František takovou osobností byl. Jako připomenutí jeho odkazu přinášíme jeho rok starý list, který hovoří o úloze literatury v lidském životě. Zvukově připravila Markéta Macháčková.
Prozaik, básník a výtvarník Viktor Špaček vidí skrytá zranění, kazy a zlomy. Vytesává z hmoty řeči významové mnohostěny. A vidí i to, jak si ho lidé půjčují, a nemůže s tím vůbec nic udělat… Snad má z toho dokonce radost! Přesto žije dál svůj čistý skromný život knihovníka a s obdivem se vrací k povídkovým majstrštykům starých mistrů. Dnes tento melancholicky poťouchlý Daidalos české literatury, který si tajemství labyrintu rozhodně neškudlí pro sebe, místo sochaření především paličkuje. Motivy ...
Vykřikl jsem! Stojí v první větě nového románu Josefa Pánka, nazvaném Portrét vědce v systému postindustriální společnosti . Co po oné větě následuje, je valící se, rozhněvaná litanie o stavu současné vědy, umění a světa vůbec. V něm už podle vypravěče nesejde na originálním, svébytném tvořivém aktu, ale na dovednosti prezentace a komunikace, které formalizují veškeré snahy o poznání a činí z něj jen celebritózní, nakašírovanou zdechlinu. Je ten valící se, rozhněvaný proud ale přesvědčivý? A má ...
„,Když chtěl člověk napodobit chůzi, vynalezl kolo, které se vůbec nepodobá noze. Tak dospěl k surrealismu, aniž věděl jak’. Při troše interpretační tolerance a chápavého nadhledu můžeme i tomuto slavnému úryvku z autorského úvodu k dramatu Guillauma Apollinaira Prsy Tiresiovy , napsanému v roce 1903 a inscenovanému v roce 1917, rozumět jako pokusuvystihnout paradox, který – buď jak buď – stojí u základu zprvu vlastně převelice bizarní dovednosti, jež ústí do vášně zvané cyklistika,“ to píše v ú...
Sally Rooney ještě nemá čtyřicet a napsala čtyři romány. Je žena. I přesto nebo spíše proto je jednou z nejprobíranějších spisovatelek současnosti. Ztělesňuje proměnu společnosti i literatury, čímž dráždí čtenáře i kritiky. A pokračuje ve své misi alespoň trochu pomocí románu proměnit svět. Článek z květnového čísla časopisu Host zvukově připravila Markéta Macháčková.
Francouzsky švihácký a nonšalantní Petr Šesták udržuje kontinuitu svého života zejména psaním, fotografováním a jízdou na kole. Nejpohyblivější z literátů pomáhá pojízdným i nepojízdným pocestným najít správnou cestu a zároveň je z ní i poťouchle svádí. Jako Hermés s okřídlenými šlapkami bicyklu rozváží varovná poselství z bojiště zvaného svět a zaznamenává protivenství, která ve spanilé jízdě za pravdou musel zakusit. Přes všechnu rozkmitanost je opěrným bodem pro všechny, kteří se rozhodnou v ...
Podíváme-li se na nominace Ceny Jiřího Ortena, zdá se, že neoficiálním vítězem této soutěže se letos stala poezie,“ napsal ve svém komentáři pro časopis Host literární kritik a také jeden z porotců Ortenovy ceny Libor Staněk. Nominováni totiž letos byli dva básníci a básnířka, Apolena Vybíralová za sbírku Vzteklina , Sufian Massalema za sbírku Možnosti přehlíženého a Lubomír Tichý za knihu Místní . Co to vypovídá o nejmladší české poezii? Nejsou letošní nominace i výsledkem složení poroty, v níž...
Leckdo má nudu za počátek kreativity. Jenže to možná platilo u romantických bloudů, například nová německá studie však mýtus vyvrací. Badatelé z jenské univerzity vidí ve fenoménu nudy chorobu doby. Britská badatelka Sandi Mannová ve své knize o nudě z roku 2016 rovnou líčí nudu jako „nemoc moderny“. Nudu navíc doprovází jistá fenomenologická obtíž. Třeba rumunský filosof Emil Cioran tvrdil, že „[zatímco b]olest je lokalizovaná, […] nuda implikuje zlo bez umístění, bez opory, bez čehokoliv jinéh...
Hněvivě láskyplný rošťák české poezie. Poťouchlý Pan z pískovcových slují kralupského Hostibejku. Kašpaří, provokuje, hraje na syrinx z vyhozených trubek. Nechce míň než vše, jednou provždy, na doživotí! Shromažďuje dokumenty k poslednímu soudu s lidstvem a každým druhým přísně přesným veršem vznáší spravedlivá obvinění. Povstal z prachu ruin, zoufalství zmařených životů a jedovatých výparů nejrozbombardovanějšího města naší vlasti. Vlasy mu rostou do výšky, jeho druhé jméno je Vzpoura a první K...
Povídkovou sbírku Ludvíka Němce Ještě jeden tanec, drahá spojují láska a blízkost smrti. Její stárnoucí mužské postavy si uvědomují, že co právě zažívají, může být posledním dráždivým dobrodružstvím jejich života, že už je zkrátka na všechno pozdě. Namísto upřímné reflexe je to však přivádí spíš k trapnosti a křeči, touze ještě jednou zapůsobit – na svět, ženy, možná i sebe sama. Jak ale Němcova próza zapůsobila na literární kritiky Blanku Činátlovou, Petra A. Bílka a Kryštofa Edera? Poslouchejt...
Dnes je to přesně sto let od uvedení Velkého Gatsbyho. Poslechněte si článek z dubnového čísla, který k tomuto výročí napsal Martin Pokorný. Připravila Markéta Macháčková. Když 10. dubna 1925 newyorské nakladatelství Scribner uvádělo na trh nový titul osmadvacetiletého Francise Scotta Fitzgeralda, spisovatel i jeho editor si dobře uvědomovali, o jak mimořádné dílo jde — ale zároveň oba tušili, že kvality Velkého Gatsbyho neocení každý. Zdánlivě lehkonohý román provází unikavá hra mezi povrchem v...
Německý spisovatel Robert Musil v roce 1931 napsal: „Kdyby se hloupost k nerozeznání nepodobala pokroku, talentu, naději nebo polepšení, nikdo by nechtěl být hloupý“. Tehdy a znovu pak v roce 1937 připomněl skutečnost, která se měla potvrdit propuknutím druhé světové války a neméně dnes: hloupost je leckdy skrytý, ovšem silný hybatel lidského srdce i dějin. „Sestřička rozumu“, jak Musil nazval hloupost, nestojí mimo diskuse, které považujeme za racionální, ale často naopak v jejich jádru. Je to ...
Reportáž Ivana Motýla z březnového čísla je právě teď k poslechu. Připravila Markéta Macháčková. Před synagogou v Užhorodu z roku 1904 stojí žigulík. Typ VAZ (Lada) 2103, jenž se vyráběl v letech 1973 až 1984. Rakousko‐Uhersko, Sovětský svaz i výmluvný výjev o dnešním válkami zmítaném světě. Templ zastupuje konflikt v Izraeli a automobil surovosti Kremlu. Chrám slouží Zakarpatské oblastní filharmonii a plakáty zvou na vystoupení Tango orchestru z Kyjeva i na koncert ke třetímu výročí hrdinné obr...
Básnířka a architektka Anna Beata Háblová je jako voda. Vnikne do všech dveří, i do těch, které se dosud zdály pevně zavřené. Ať už má prostor charakter místa či nemísta, důkladně jej promyslí, propátrá a napíše o nich esej, sloupek, báseň a pak jej zarepuje, zaslamuje, nasprejuje nebo namaluje, obydlí jej v románu a… zase odpluje. Tato vzpurná nymfa českých moří a řek Eurynomé, spoutaná zlatými řetězy, od pasu dolů ryba, od pasu nahoru žena, dovede obratně plavat jak v prázdném bazénu opuštěné ...
„Je to můj milostný dopis Praze,“ prohlásila o svém románu Slunečník proti sekyře britská spisovatelka Helene Oyeyemi. V české metropoli žije už více než 10 let a její vztah k městu byl zpočátku dost komplikovaný. A rozporuplná je i Praha jako živoucí vypravěčka a jedna z protagonistek jejího románu. Zahraniční kritika označuje Slunečník proti sekyře jako roztříštěný, spletitý nebo jako román bez hranic a britská BBC ho zařadila mezi nejlepší prózy loňského roku. O tom, jak se vyznat v jeho laby...
Hosté: Jan Buráň – Jiří Přibáň Carl Schmitt, německý teoretik práva a politický myslitel. Také ovšem stoupenec Hitlera či takřečený „teoretik nacionálního socialismu“, jak jej označil filosof Jacques Maritain. Jeho ideologický vliv je dodnes silný jak v různých formách marxismu, tak mezi konzervativci, republikány; cestu si k němu najdou i anarchisté. Schmitt je zkrátka typ nadčasového a z toho hlediska nadstranického, (sic) kontroverzního myslitele, jemuž v tomto směru může konkurovat snad jen ...
Esej Hartmuta Rosy z únorového čísla je právě teď k poslechu. Připravila Markéta Macháčková. Bez čtení není skutečného života v neskutečnu, říká německý sociolog Hartmut Rosa. V eseji, který vyšel u příležitosti sedmdesátého výročí založení nakladatelství Suhrkamp, se věnuje efektu čtení. Vykládá ho ze své teorie rezonance, podle níž si lze vztahy ve světě představit jako dynamiku vzájemného naslouchání a odpovídání. Účinek literárního vyprávění je pak jedinečný. Spočívá ve zvláštním působení na...
Město Roudnice na levém břehu Labe je nevysychajícím zřídlem inspirace básníka a překladatele Milana Děžinského, šibala, který se umí hravě přestrojit v politika a pedagoga a zase naopak. Všechny části jeho bytosti se pokaždé spolehlivě scelí na nábřeží, při obcházení ostrova nebo šmátrání po tajných vzkazech v opukových zdech. Zdánlivě malý Roudničan je ve skutečnosti Titánem Atlásem, podpírající drolící se starobylé město svou archaickou ctí a láskou, smyslem pro řád, zázraky i pro humor, kter...
V románech i novinářských textech Stanislava Bilera už jsme si zvykli černý sarkasmus. Ve své nové knize Nejkrásnější město na Zemi jde ale ještě dál. Ocitáme se ve světě, kde auta drtí chodce, cyklisty i maminky s kočárky. Není tu možné sehnat byt, školku, v nájemních bytech je zakázáno vydávat jakékoli zvuky, tedy i mluvit. Nad života lidí mají absolutní moc náměstci a developeři. Jak takový román číst? Jako temnou satiru? Současnou dystopii? Diskutují literární kritička a divadelní dramaturgy...
Poslechněte si první díl nového podcastu Kovárna, kde Josefína Formanová a její hosté taví témata současné filosofie a kultury. Borelova Věta o nekonečné opici říká: necháme-li opici dostatečně dlouho náhodně bušit do klávesnice psacího stroje, nakonec se napsaný text bude stoprocentně shodovat třeba s dílem Shakespeara. Jistě, opice je metafora, v teorému jde o pravděpodobnost. Co když ale za opici dosadíme člověka – nejde pak o víc? S rozvojem AI se pro nás otevírají nové tvůrčí možnosti. Na t...
Článek z lednového čísla časopisu Host si teď můžete i poslechnout. Připravila Markéta Macháčková. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 představuje přelom v ruské společnosti. Sjednotila masy, politické a ekonomické elity a do jisté míry i inteligenci ve společném nepřátelství vůči dnešnímu Západu, neseném vlasteneckými hesly a antagonistickým, zjednodušeným viděním světa. Aby mohl současný ruský režim pokračovat ve válce proti Ukrajině a Evropě, potřebuje nejen ekonomickou udržitelnost, ale ta...
Téměř všechno, co básnířku Marii Šťastnou obklopuje v jejím útulném bubenečském Pokojíčku, je stvořeno jejími hbitými prsty. Jako srdnatá Arachné, která se zručností rovná bohům, a proto musí čelit jejich krutým zkouškám, usouká vše, co nám ještě chybí ke štěstí. Svým kosmickým úsměvem remešského anděla příchozí vláká do doupěte z věcí jinde odsouzených k zániku a bez postranních úmyslů láskyplně zavine do hedvábí, závěsů skleněných korálků, kolových sukní i ocelových drátků. Má smysl pro drama ...
Monografie o Vítězslavu Nezvalovi nazvaná Básník a jeho syn je objemná a rozsáhlá stejně jako umělcův život a tvorba – má téměř 750 stran a váží kilogram a půl. Je to kniha o Nezvalově proměně z geniálního umělce ve významnou postavu komunistického režimu, první tlustá kniha, která V Nezvalově osobě ohledává pro i proti, píše autorka Krystyna Wanatowyczová. V podstatné části se pak zabývá i osudem Nezvalova syna Roberta, který v 16 letech spáchal sebevraždu. Jaký obraz Vítězslava Nezvala tedy z ...
Jubilejní třicátý a zároveň poslední díl Krotitelů slov na Hostcastu. Jitka Hanušová si povídá s překladatelkou z norštiny Jitkou Jindřiškovou o literárních rezidencích, současných trendech v norské literaruře, vydaných i rozpracovaných překladech, ale taky o Skandinávském domě, Masarykovi nebo Faerských ostrovech. Zvuk a střih: Jitka Hanušová Znělka: Martin Tvrdý Foto: Jitka Hanušová
O romských rváčích, tradici neobvyklých životů a kolaborativních příbězích. Článek Karolíny Ryvolové z prosincového čísla si teď můžete i poslechnout. Bylo jen otázkou času, kdy se i v českém prostředí objeví životopisy charismatických romských ranařů a bouchačů, tak oblíbené v anglosaském světě. Otevřená, prostořeká a někdy i kapku šokantní zpověď boxera Stanislava Tišera Já byl frajer kluk, která letos na podzim vyšla u Garamondu, může v našem prostředí působit jako bílá vrána. Ve skutečnosti ...
Vesna Evans, rozená Tvrtković, musela před válkou v Jugoslávii ze svého rodného Sarajeva uprchnout ve svých jedenácti letech. Její babička zůstala a vzedmutou vlnu nenávisti bohužel nepřežila. Vesna své trauma i každodennost dětského uprchlíka v porevoluční Praze zachytila v románu Sametový domov. O své prožitky se dělí s také dětmi, které před válkou uprchly z Ukrajiny i s těmi, kteří o trýzni války nemají žádné ponětí. Eiréné míru a jara burcuje z letargie a pohodlnosti, vyzývá k bezvýhradné l...
Adam a Sára to najdou na kraji města, v území, kde začíná Step. Má to tvář, namísto rukou a nohou větve propletené kabely, je to živé. Vezmou to domů a dají tomu jméno Flora. Co je to stvoření ale zač? Potřebuje ochranu nebo je ohrožuje? Prozaický debut básníka a kulturního publicisty Jonáše Zbořila by se dal interpretovat třeba jako současná dystopická variace na pohádku o Otesánkovi. Vyčíst bychom z ní ale mohli i odkazy na tetralogii Jeffa Van DerMeera Anihilace, popisy městské periferie a ch...
V prosincové epizodě si Jitka Hanušová povídá s hispanistou Jiřím Holubem především o překladu rozsáhlého a barvitého románu mexického autora Reinalda Arenase Barva léta. O životě Arenase, Gabriela i Temné Smraďošky. Jak se překládaly zapeklité slovní hříčky, klíčové přezdívky nebo peprné scény? A co je to pentagonie? Nejen to můžete slyšet v posledním letošním dílu. Zvuk: Martin Michálek / studio Mr. Wombat Střih: Jitka Hanušová
„Naše životy nám už nepřipadají jako příběhy,“ stojí v prologu k románu Emmy Kausc Narušení děje . Česká autorka pak ve své próze slovo příběh obrací ze všech stran a pátrá po tom, co by to vlastně mělo být. Lze dnes vyprávět nejen naše individuální soudy, ale současnost, společenský kontext nebo klimatickou krizi jako příběh? A co je ono narušení děje z titulu románu? Diskutují literární kritička a divadelní dramaturgyně Marta Ljubková a literární kritik Kryštof Eder.
Plakát, knížka, logo, výloha, polep autobusu, cedule v metru, obal od kondomu, navigační systém, dětský časopis, papírová bankovka, internetový pořad, státní vlajka, pivní podtácek nebo prezidentský slib. Grafický design je všude kolem nás. Mnohdy si to ani neuvědomujeme nebo nad tím tolik nepřemýšlíme. To chce nyní změnit ambiciózní projekt Identita. Článek z listopadového čísla si nyní můžete i poslechnout. Na Spotify a dalších platformách. Připravila Markéta Macháčková....
