Kovárna: Srdce obrostlá tukem

Německý spisovatel Robert Musil v roce 1931 napsal: „Kdyby se hloupost k nerozeznání nepodobala pokroku, talentu, naději nebo polepšení, nikdo by nechtěl být hloupý“. Tehdy a znovu pak v roce 1937 připomněl skutečnost, která se měla potvrdit propuknutím druhé světové války a neméně dnes: hloupost je leckdy skrytý, ovšem silný hybatel lidského srdce i dějin. „Sestřička rozumu“, jak Musil nazval hloupost, nestojí mimo diskuse, které považujeme za racionální, ale často naopak v jejich jádru. Je to „psychologická síla“, která má smýkat i těmi nejmoudřejšími. Moc, která dovede vyvolat masové sympatie a umí je obratně využít.

Jak jdou všechny takové vlastnosti dohromady? Tkví hloupost v absenci empatie, nebo spíše racionální úsudku? Je zlo prostoduché, anebo vyžaduje výjimečnou inteligenci? A jak souvisí hloupost se zlem?

O tom v dalším díle Kovárny diskutovali hosté Josefíny Formanové – bývalá eurokomisařka a současná prorektorka Univerzity Karlovy, politička a právnička Věra Jourová, dále psycholog, psychoterapeut a autor Dalibor Špok; a také teolog a komparatista Tomáš Sixta.