Hostem 40. epizody je onomastička a pedagožka Soňa Wojnarová, která donedávna působila na oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR. V současnosti je však hlavně učitelkou cizích jazyků na druhém stupni základní školy v Dobříši.
Hostem 39. epizody je Luděk Knittl, který učí češtinu jako cizí jazyk na univerzitě v Sheffieldu. Kromě výuky češtiny má také bohaté zkušenosti s překladatelstvím a tlumočením.
Hostem 38. epizody je Pavel Štěpán, vedoucí oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, který se zabývá zejména toponomastikou (pomístní jména, místní jména, urbanonyma), ale v rámci expertizní činnosti se věnuje i antroponomastice.
Hostem 37. epizody je Jiří Milička, vystudovaný arabista působící na Ústavu Českého národního korpusu na FF UK v Praze, který se zabývá kvantitativní a korpusovou lingvistikou a je autorem několika lingvistických softwarů.
Hostem 36. epizody je doc. Karel Komárek z katedry bohemistiky FF UP v Olomouci, jehož odborné zaměření je velmi pestré, zabývá se paleoslavistikou, onomastikou, literární historií a literární kritikou, staroslověnštinou a církevněslovanskou literaturou.
Hostem 35. epizody je Jana Davidová Glogarová, naše kolegyně z Katedry českého jazyka FF OU a zakladatelka podcastu Z Čejovny, která zároveň působí také v Centru pro hospodářské a sociální dějiny FF OU. Jana se zabývá českými dějinami a literaturou 20. století prostřednictvím textových analýz. Nejvíce se věnuje politické publicistice 20. století.
Hostem 34. epizody je Václav Cvrček, profesor působící na Ústavu českého národního korpusu v Praze, se kterým jsme si povídali o korpusové lingvistice a kodifikaci spisovné češtiny.
Hostem 33. epizody je Martina Vašíčková, ředitelka Akademie ČTK a tisková mluvčí ČTK, která v České tiskové kanceláři působí již od roku 2001, nejprve jako redaktorka v domácí a zahraniční redakci, následně jako zpravodajka v Rusku a zemích bývalého sovětského bloku. V letech 2013 až 2019 žila s rodinou v Bruselu, kde vedla výtvarný ateliér.
Hostem 32. epizody je didaktik českého jazyka Stanislav Štěpáník, docent působící na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá výzkumem výuky češtiny na základních a středních školách a je autorem inovativní koncepce výuky češtiny založené především na komunikačním pojetí.
Hostem 31. epizody je Tereza Klemensová, odborná asistentka na KCJ FF OU, která se věnuje zejména onomastice, ale také historické gramatice či dějinám české lingvistiky. Jaká náhoda stála za jejím rozhodnutím studovat bohemistiku a lituje někdy studia jednooborové češtiny? Proč si vybrala výzkum zeměpisných jmen právě v pohraničí? Jak hodnotí vědecko-výzkumné prostředí u nás a v zahraničí? A co je podle ní špatně na mezinárodních onomastických konferencích?
Hostem 30. epizody je Jan Slepička, absolvent programu Český jazyk a literatura a Historie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, v současnosti student teologie a římskokatolický duchovní. Kdy a proč se rozhodl dráhu učitele vyměnit za studium teologie? Můžou být bohemistické a lingvistické znalosti výhodou pro budoucí praxi bohoslovce? Kolik jazyků by měl správný student teologie znát a ovládat? Jaké to je studovat v Itálii? A jaká jsou očekávání před setkáním s papežem?
Hostem 29. epizody je Radek Čech, docent působící na katedře českého jazyka FF OU, který se zabývá syntaxí a otázkami obecné lingvistiky, a to nejčastěji s využitím kvantitativnělingvistických metod. Jaká byla jeho cesta k bohemistice? Lze znalosti nabyté při studiu občanské výchovy a historie uplatnit právě v lingvistice? Je při výzkumu práce v týmech výhodou? Jaké jsou aktuální výzvy obecné jazykovědy a které z nich fascinují právě Radka?
Hostem 28. epizody je doktorka Žaneta Dvořáková, která působí na onomastickém oddělení ÚJČ AV ČR a je redaktorkou časopisu Acta onomastica. Badatelsky se zabývá především osobními jmény, ať už v literárních dílech, nebo v současnosti třeba těmi romskými či židovskými. Kolik času jí zabírá psaní odborných stanovisek žadatelům o schválení/změnu rodného jména či příjmení? Co je vůbec nejčastějším důvodem rodičů při snaze o zapsání nezvyklého jména? A jak vůbec rodiče reagují na vystavené posudky? J...
Hostem 27. epizody je Mirek Kubát, odborný asistent na KCJ FF OU a specialista na stylistiku, především stylometrii, či mediální výchovu, který je rovněž členem podcastového týmu Z Čejovny. Prozradil nám nejen to, čím chtěl jako student být, ale i to, kam by jeho kroky vedly dnes, kdyby se nevěnoval bohemistice. Jak se dostal z Olomouce do Ostravy? A našel si k Ostravě vztah? Myslí si, že je úroveň mediální gramotnosti studentů dobrá? Na který ze svých zahraničních pobytů vzpomíná nejraději? A j...
Hostem 26. epizody je děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity, historik a odborník na středověké dějiny Robert Antonín. Co ho dovedlo ke studiu dějin a toužil být někdy filozofem? Jak může historie pomoci třeba při studiu bohemistiky? Proč ho fascinuje právě středověk a postava Václava II.? A jak lze tato témata v dnešní době popularizovat?
Hostem 25. epizody je Kristýna Kovářová, doktorka z KCJ FF OU, onomastička se specializací na hydronymii, ale také organizátorka zkoušek češtiny pro cizince k získání občanství na naší fakultě. Budeme si s ní povídat o tom, jaké bylo její doktorské studium, jak na něj vzpomíná a jak se jí dařilo jako začínající akademičce, ale i o tom, jaká je výuka cizinců a proč mají studentské, ale i vědecké konference smysl.
Hostem 24. epizody je psycholingvista Filip Smolík, docent a vedoucí Laboratoře behaviorálních a lingvistických studií Psychologického ústavu AV ČR, který současně působí na FF UK. Zabývá se především problematikou osvojování jazyka u dětí, ale i mechanizmy zpracování jazykových tvarů u dospělých. Proč odjel studovat psycholingvistiku do Ameriky? Kdy a jak si začíná dítě osvojovat jazyk? Jakými diagnostickými metodami lze rozpoznat vývojovou dysfázii? Jsou bilingvní školky a školy opravdu přínos...
Hostem 23. epizody je Jakub Sukiennik, absolvent bakalářského studia bohemistiky na Slezské univerzitě v Katowicích a v současnosti student magisterského studia oboru Český jazyk pro cizince na KCJ FF OU. Je znalost češtiny výhodou na pracovním trhu? Je pro Poláka ve srovnání s Neslovany snazší učit se cizí slovanský jazyk? Jak lze spojit vášeň pro historii a studium českého jazyka? Jak vnímá rok 1938 a jeho důsledky pro českou zemi cizinec?
Hostem 22. epizody je náš absolvent, pedagog Libor Magdoň, který působí jako učitel na Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, ale také jako externista na KCJ FF OU. Jaké jsou největší učitelské radosti, a jaké naopak strasti? Učí se jinak na střední a vysoké škole? Dokáže české školství připravit budoucího pedagoga na všechny situace, které ho čekají? Jak učitel a milovník literatury relaxuje? A co člověka čeká, když se rozhodne pořádat a moderovat autorská čtení?
Hostem 21. epizody je Michal Místecký, odborný asistent na katedře českého jazyka FF Ostravské univerzity a učitel na gymnáziu Pavla Tigrida. Jak se mu učí na střední a jak na vysoké škole? Chtěl být vždycky učitelem? Proč si jeho srdce získala zrovna bohemistika? Jak lákavý může být mezioborový výzkum? Má popularizace vědy smysl? Proč je dobrý nápad během studia vycestovat? A žil by raději v Anglii, nebo Česku?
Hostem dvacáté epizody je prof. Jaromír Krško, onomastik působící na katedře slovenského jazyka a komunikácie Filozofické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Představí nauku o hydronymech, tedy názvech řek, potoků, moří, studánek a dalších vodních ploch. Jakým způsobem se jména vod zkoumají? V čem jsou hydronyma specifická? Můžeme si pomocí jména přivlastnit potok? A jak se vůbec Jaromír Krško k onomastice dostal a jaká další jména ho zajímají?
Tématem devatenáctého dílu je logopedie, tedy problematika řečových vad a různých výslovnostních poruch. Našimi hosty jsou logopedky ze Speciálně pedagogického centra pro žáky s vadami řeči při ZŠ Havlíčkova Opava, a to Lenka Pokrývková, Hana Ziková a Karolína Janštová. V jakých oborech se musí správný logoped vzdělávat? Kdy je dobré zvážit návštěvu logopeda? A co by vás v rámci vyšetření čekalo? Jaké vady jsou napravovány levou zadní a jaké dávají logopedům zabrat?
Hostem osmnácté epizody je grafoložka Zdeňka Rusnoková, s níž si budeme povídat o jejích dlouholetých zkušenostech s grafologickými posudky, o práci lektorky grafologie a hlavně o tom, co vše se odráží v našem písmu a co z něj lze vyčíst.
Tématem sedmnáctého dílu je výuka češtiny pro cizince, o které si povídáme s lektorkami KCJ FF OU Zdeňkou Žédkovou Suchou a Michaelou Němcovou. Je pravda, že cizincům dělá největší obtíže výslovnost ř? U jakých otázek ze strany studentů se při výuce češtiny jako cizího jazyka zapotíte? A je student-cizinec jeden jako druhý? A jak je to se spojkami když, až a jestli?
Šestnáctý díl je věnovaný doktorskému studiu. O tom, jaká je cesta k Ph.D., jsme si povídaly s našimi studentkami, a to Jarmilou Mádrovou, Agatou Rupińskou a Kateřinou Pelegrinovou. Co všechno během studia doktorandy a doktorandky čeká? Je doktorand student, nebo už kolega, vědec, výzkumník a pedagog? Jaké to je být najednou na druhé straně učebny, tedy v roli vyučujícího? Pokud Vás doktorské studium láká nebo jen zajímá, určitě si poslechněte.
Hostem 15. dílu je absolventka pedagogické fakulty OU a v současnosti ředitelka mateřské školy Ostrava Renata Kaminská, která je zároveň i autorkou několika knížek pro děti. Prozradí nám, jak ji studium připravilo pro současnou praxi, v jakém věku by dítě mělo ideálně nastoupit do školky a s kým je těžší se domluvit – jestli s dětmi, nebo rodiči.
Hostem čtrnáctého dílu je profesorka Iva Málková, literární historička působící na katedře české literatury a literární vědy FF OU a odbornice především na literaturu 20. století. Dozvíme se, jak se z atletky stala zapálená literátka, jaké to je zpracovávat osobní korespondenci či co vše ještě může editor zveřejnit a kde jsou hranice, za které již nemůže nebo nechce jít.
Ve třináctém dílu věnovaném kvantitativní lingvistice si budeme povídat se členy katedry českého jazyka FF OU Radkem Čechem, Mirkem Kubátem a Michalem Místeckým. Proč je kvantitativní lingvistika fascinuje? Má smysl ruční počítání? Co zásadního nám kvantitativní lingvistika přinesla a co zásadního nám může přinést v budoucnu? A proč bychom o kvantitativní lingvistice neměli mluvit jako o kvantitativní lingvistice?
Hostem dvanáctého dílu je Mgr. David Miffek, náš absolvent a v současnosti doktorand programu Český jazyk. Jaké jsou jeho zkušenosti z lektorského pobytu v Číně? Proč má smysl být jako student členem akademického senátu? Co ho fascinuje na periferních a industriálních oblastech? A na co byste se Davida neměli nikdy ptát, potkáte-li ho jako průvodce na českým zámcích a hradech?
Hostem jedenáctého dílu je naše milá kolegyně, odborná asistentka na katedře českého jazyka FF OU, dr. Lucie Radková. Dozvíte se, jaké to je, dělat výzkum ve vězeňském prostředí, čím by byla, kdyby ne lingvistkou, a v čem ji obohacuje spolupráce se studenty a studentkami.
