Zestátnit ČEZ. Proč?

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12. Vznikající vláda, hnutí ANO, SPD a motoristů sobě chce zestátnit firmu ČES. To by podle ní ustadnilo investice do nových zdrojů a v krizových obdobích zaručilo vliv na ceny energii. ČES neměl nikdy být polostátní firma. Vykoupení minoritních akcionářů byly do státního rozpočtu přestali proudit dividendy a s tím nesouhlasí opozice. Zestátnit čes? Ano nebo ne?

k čemu by to bylo, kolik by to stálo a jak dlouho by to trvalo. Plány nově vznikající vládní koalice jsou pod drobnohledem naší hlavní ekonomické analitičky Jany Klímové a na všechno se jí zeptám. Dnes je středa 19. listopadu. Ahoj Jano, vítej ve Vynohradské 12. Ahoj a dobrý den. Budoucí vláda, respektive ta nově vznikající vláda, chce získat, cituji, 100% kontrolu nad výrobou ve skupině ČES. Má to napsané v nábrhu programového prohlášení. Je to zestátnění? Chápu to správně?

Asi ano, ale nevíme bohužel zatím nic víc, než je tady ta věta, která je navíc docela překvapivá, protože výroba je jenom část skupiny ČES. Ale co konkrétně chce nová vláda provést, jestli tedy chce vykoupit všechny veřejně obchodované akcie, tedy 30% Česu? A potom to nějak rozdělit celou tu skupinu a nechat si jenom tu výrobu a zbytek třeba zase prodat. Nebo jestli nejdřív se čes rozdělit, vydělit nějakým způsobem tu výrobu a vypořádat se s akcionáři na ten zbytek.

což byla mimochodem cesta, kterou chtěla původně udělat vláda Petra Fialy. Takže jestli chci udělat nějaké nejdřív rozdělení a vypořádaní z akcionáři, vůbec nevíme, zatím nevíme prostě nic. Ty říkáš, že výroba je jenom část ČESu. Tak jak velká část? A co je ten zbytek? Tak je to velká část samozřejmě. Podíl elektřiny, který vyrábí ČES, je asi dvě třetiny na českém trhu. A zároveň to tež má i v distribuci a třetinu na trhu má pak v tom konečném prodeji zákazníkům.

Má taky, na to nesmíme zapomenout, nejde jenom o elektřinu a výrobu elektřiny, ale on má také rozsáhlá distribuční. v plynu, má 80% v distribuci plynu na českém trhu a pětinu v prodeji. Takže ta výroba, když to řeknu jednoduše, je to drtivá většina elektráren a tepláren v Česku. A taky já chápu, že v tuhle chvíli nevíme při pohledu na tu větičku v tom nábrhu programového prohlášení ten mechanismus, jak by to chtěl. ... ... ... ... ...

DSF demisi a teď to chce ta nově vznikající vláda, tak co by tím získala? Co je vůbec to, co je žene k tomu, aby to udělali? Tak oficiální důvody jsou dva. První a to zdůrazněji teda na prvním místě, když budu konkrétní. Mluví o tom nejvíce Karel Havlíček, místo předsedahnutí, ano, tak je zřejmě budoucí minister průmyslu.

obchodu, který zaštěťuje tady ten plán výkupu Česu. Trh s energetikou se v Evropě zásadním způsobem změnil od toho tak ten na prvním místě vždycky zdůraznuje, že jde o to, že stát se bude podílet na financování obrovských investic, které... Čekají čes. Nemluví o tom, že minoritní akcionáři, komeční akcionáři budou blokovat jakékoliv velké investice. Jsou to především jaderné elektrárny, plynové elektrárny, posilování sítí. A to, že je ten hlavní důvod, protože je to otázka,

energetické bezpečnosti země a plnění nějaké energetické politiky státu. Jakýkoliv projekt tzv. velké energetiky dneska může fungovat jediným za předpokladu, že stát bude garantovat výkupní cenu. A ta druhá téze je, že když bude stoprocentně čas ovládat, takže bude mít vliv jiná. cenovou politiku a Karel Havlíček tedy konkrétně mluví o tom, že vlastně se jedná jenom o krizová období, kdyby najednou se zase...

Urvaly ceny, prostě vylétly někde na burze, protože se něco stane, válka, jako jsme to zažili v roce 2022, 2023. Takže budeme moci jednodušeji zasáhnout formou nějakého zastropování nebo rozhodnutí o těch cenách, které jdou na trh a ovlivňují vlastně celý ten trh. Myslím si, že možná pro spousta politiků, nevím jak konkrétně pro Karla.

ale třeba pro politiky s SPD a tak, tak bych řekla, že to je dokonce ta hlavní teze, proč jako to ze státění chtějí Česu. Kontrola těch cen. Kontrola těch cen vlastně, protože... Jasně, je to problém, máme vysoké ceny elektřiny, ale otázka je, jestli to dělá ta samotná komodita, ta tržní cena, to je samotné elektřiny a nebo pak ty poplatky, ale to teď nechme stranou. Čili možná je to pro některé politiky ta hlavní teze.

prostě ovlivňovat ty ceny, ale formálně si myslím, že to jako není dobrá cesta, protože prostě fungujeme v nějakém tržním prostředí, ceny se tvoří na burze vyjednáváním. Vlastně mechanismus, jak stát může v případě krize zasáhnout do té ceny, tak od energetické krize v roce 2022 v zákoně máme. Výhody toho...

Kdyby to bylo stoprocentně státní, tak se určitě některé velké projekty dají jednoduše řídit. Zároveň ale říká, že třeba pro ty levnější energie, což může být jedna z těch motivací, by stačilo třeba snížit DPH na elektřinu. Když se podíváte na Velkou Británii, tam se platí jako DPH s elektřině 5%, Belgii 6% v Itálii.

Tak byl by ten výkup akcí Česu výhodný, protože to by stálo, jak jsem zaznamenal podle Karla Havlíčka, asi 250 miliard korun, to není málo. No to je obrovská částka samozřejmě, ale jenom jednu poznámku k tomu DP. To by bylo samozřejmě nejjednodušší, protože na elektřinu je sazba 21%, která se vypočítává z té celkové ceny, tedy nejenom té samotné komunity, ale všech těch poplatků za sítě a služby.

Takže je to opravdu hodně i v rámci třeba ve srovnání s ostatními zeměmi EU, jenomže problém je, že by tady států vypadly podle mě nějaké vyšší desítky miliard korun příjmů z té daně, takže on to nechce ani. sám tedy Karel Havlíček, když jsem se ho na to ptala právě z důvodu, že mu přijde, že by to bylo příliš drahé. No a 250 miliard samozřejmě také vypadá, že to je příliš drahé, ale ta nastupující láda jako přišla s tím.

a dala si to i do programového prohlášení, že to bude financovat ten výkup sám čes ze svých peněz. Jako, že se koupí čes sám? Ano, ono už to tady probíhalo jednou, akorát, že v menším rozsahu v roce 2000. 7-8 nebo kdy, tak Čes stahoval z trhu asi 10% svých akcí. Takže když dostane pokyn od toho akcionáře, tak prostě začne vykupovat.

To znamená, že by, když to přepočítáme třeba na cenu akcie, že by pak jedna akcie stála kolik? 14-15 korun, kdyby to bylo tolik peněz? Těch 250 miliard? Ano, těch 250 miliard odpovídá zhruba nějakých 1500. prostě když to vynásobíme, tak to je přes 240, 240 až 250 miliard korun. Přičemž dneska je ta cena na burze 1300 korun, čili pro minoritní akcionáře by to samozřejmě bylo velmi výhodné. Ještě jedno srovnání, že ona už ta současná cena 1300 korun je.

samozřejmě obrovsky vyhnaná tím očekáváním, že tady k tomu dojde vlastně, protože... Když se podíváme na samotné stránky ČESu, tak tam v sekci pro investory, pokud je o cenu akcí, tak oni tam poukazují na to, že analytici, kteří se zabývají hodnotou akcí ČES, tak ve svých propočtech z května až září letošního roku došly k průměrné valuaci, jenom ocenění akcie v hodnotě v průměru 900 korun.

rozptyl 600 až 1100 myslím korun na akci, čili už ta současná hodnota 13 je vysoká. Čes je polostátní, ale původně byl plně státní, kdy vlastně vznikl.

Nevím, jak daleko do historie mám zabrousit, ale vznikl... Ke zrodu. Ke zrodu. Tak Československé energetické závody, což je předchůdce značky ČES. Vznikly po válce druhé světové v roce 1946, pak se to tam nějak rozdělovalo různě. Energie za námi domů chodí sama, jenomže za svoje služby vyžaduje peníze. A potom po revoluci v roce 1990 se z toho vyčlenily některé teplárny, sítě distribuční společnosti. A myslím, že v roce 1992 byla založena akciová společnost ČES.

a ta potom byla, minoritní podíl právě se dal do kuponové privatizace. Tím se definitivně dala do pohybu jedna z největších privatizačních akcí v dějinách. Z více než 8,5 milionů občanů Československa by měla udělat vlastníky akcí. Takže teďka je to teda poměr 70 k 30? Teď je to 70 k 30, oni se ty poměry měnili, jak jsem říkala, Česk vykupoval svoje akcie před... pomalu 20 lety, 15 lety a také v roce 2007. Zároveň vláda rozhodla, že prodá 7%, měla tehdy asi 67%.

že prodá 7%, mimochodem historie se opakuje, protože potřebovala peníze na doplnění deficitního rozpočtu státního fondu dopravní infrastruktury, kde jí chybělo 31 miliard. A rozhodla se, že to vyřeší, že ty peníze sežené, zatímco dnes my zvyšujeme schodky rozpočtu, tak tehdy se voláda rozhodla, že prodá teda. část akcí Česu a zároveň pak tam byla nějaká akce, že Čes vykupoval právě zase zpátky ty svoje akcie, takže stát nakonec má 70%.

Ty už jsi říkala, že Čes vyrábí elektřinu, že distribuuje elektřinu, ale to není jen o elektřině, ale taky třeba o plynu. Taky o jádru, že jo. Jakou má vůbec Čes hodnotu? Když jsme tady řešili cenu těch akcí a to, zakolik by se vykupovali ve výsledku, tak dá se vůbec odhadnout ta tržní hodnota celého Česu? Je to aktuálně asi kolem 600. 90 miliard korun, když si přepočítáme počet akcí a cenu na burze.

70% podíl na základním kapitálu teda stát, zbylých 30% minoritní akcionáři. To je kdo? To jsou firmy, to jsou fondy, to jsou fyzické osoby? Ano, je to všechno to, co říkáš a z těch 30% necelou polovinu vlastní fyzické osoby a větší. půlku z těch 30-17% vlastní právnické osoby. A z toho, co je známo ze stránek Česu, tak je, že domicil v Česku má asi necelých 8% akcionářů. Nicméně jenom pro upřesnění, někteří čeští akcionáři samozřejmě drží akcie přes firmy se sídlem zahraničí.

Ty kdyby si chtěla vykupovat tu výrobu, tak je musíš teda nějak donutit, aby ti ty akcie prodaly a ta cesta teda je hlavně tou cenou, že jim dáš lepší cenu, než za kterou se aktuálně ty akcie obchodují na burze? tak ty možnosti, jak vykoupit ty minoritní akcionáře, Jsou dvě nebo tři prostě, že na Valné hromadě tedy ten hlavní akcionář rozhodne o tom, že tedy pověří ČES, aby buď začal vykupovat na burze nebo prostě na veřejných trzích ty svoje akce.

a nebo učiní veřejnou nabídku těm minoritním akcionářům za nějakou stanovenou cenu, na to jsou nějaká pravidla a bude vykupovat. Jen předesílám tedy, že s akciemi Čese neobchoduje jenom na pražské... burze cených papíru, ale také ve Varšavě. Takže to není úplná legrace. A akcie ČES je součástí obou indexů, jak Pražské burzy, tak Varšavské burzy. Čili ten odchod z burzy bude si smutným dnem.

Že by to ovlivnilo i tu burzu, nebo obě dvě? Myslím si, že ano. Určitě v první fázi, kdyby se stáhly veškeré ty akcie, tak minimálně v Praze, nevím, jak ve Varšavě, tak ta burza je větší. ale v Praze by to samozřejmě velký vliv mělo. Takže tam čest, který bude vykupovat, jeden ten způsob je, že prostě vykoupí z těch 30% 20, čili dosáhne v té společnosti 90% a v momentě, kdy bude mít těch 90%, tak se rozhoduje o...

vytěsnění toho zbytku, takzvaném squeeze autu, těch 10% akcionářů. To je nějaký nucený odchod po tom zbytku těch akcionářů, oni už si nemají možnost si to rozmyslet, tak to je v zákoně. Ano, tam je to v zákoně, že je odkup prostě toho zbytku za nějakou stanovenou cenu prostě.

No a potom je tam i možnost, když by se nepodařilo tedy skoncentrovat těch 90%, aby mohl být ten nocený výkup, tak je možné ještě rozhodnout nějakou... dvoutřetinovou většinou na valné hromadě, že dojde k takzvanému delistingu akcí, tedy z veřejných trhů, že se stáhne prostě z veřejného obchodování. a opět za nějakou stanovenou cenu schválenou Českonárodní banku a tak dále, tak se to bude vykupovat. Ale...

Tam asi také je otázka, jestli by to mohl platit če ze svého a nebo podle zákona ten, kdo tedy hlasuje pro ten delisting, tak by měl platit i ten výkup. Z těch minoritních akcionářů jsou někteří...

poměrně dost významní. Třeba Pavel Tykač, který má konkurenta Česu, společnost Seven, drží jednotky procent akcí Česu, které mohou mít hodnotu i desítek miliard korun. Tam ale už... Aby došlo k přesvědčení, tak to významných minoritních akcionářů musí existovat možná už i komunikace přímo mezi těmi podnikateli a vládou?

No, ono se o tom mluví samozřejmě, že tam vláda asi by měla mít nějaký zájem třeba se dohodnout jako s Pavlem Tykačem, ale... Já nevím, já žádné důkazy nemám, neslyšela jsem o tom, nebo respektive já jsem se na to ptala ještě před volbami třeba Karla Havlíčka, když začaly mluvit o těch plánech výkupu, jestli třeba se snažily nějak...

se spojit s Pavlem Tykačem a zeptat se, co má za plány a tak dále, ale on tvrdil, že ne. Někteří lidé o tom mluví, že tam mohou být nějaké dohody. Já bych tomu byla trošku opatrná, protože... Andrej Babiš si myslím, že není člověk, který by chtěl dělat nějaké dohody ve smyslu, že by Pavlovi Tykačovi chtěl dát vdělat víc než je nejvíc nutné. Takže těžko říct.

Že bych jako upřesněla, že my vlastně nevíme, jak velký podíl Pavla Tykače nebo prostě nějakých zpřízněných lidí tam je, protože když se podíváme tedy na oficiální čísla. Tak poslední jsou z loňského léta, kdy společnost kyperská Belviport Trading, která je tedy přímo spojovaná s Pavlem Tykačem, tak držela v ČES asi dvě a půl procenta. také v rozhovoru, který jsem s ním dělal asi před dvěma lety, tady nám řekl, že drží, že je skutečně akcionářem.

a že má nějaké takové cíle kolem 3%, ale nechtěl to upřesnit. Ale pak jsou tam další firmy, 1,5%, další firma z Kypru. Jejímž jednatelem je dlouholetý blízký spolupracovník Pavla Tykače. A potom letos, myslím, na začátku roku oznámili překročení jednoprocentního podílu další dvě kyperské firmy. které zase jsou spojené s podnikatelem Tomášem Kaňkou, který v minulosti měl vazby na Pavla Tykače, takže se spekuluje, že tam může být taky nějaká vazba, ale jako není nahlášené jako u regulátor.

jako u České národní banky, že by postupovaly tyto firmy ve schodě. Ale když to načteme, tak je to prostě kolem 5% a na trhu se spekuluje, že údajně Pavle Tykač míří až na nějakou desetinu. Ale žádné důkazy na to nemáme.

Když se vrátím k tomu návrhu programového prohlášení vznikající vlády a znovu říkám, píše se tam o tom, že by vláda chtěla teda mít stoprocentní kontrolu nad tou výrobní částí ČESU. Ve vládní prohlášení výroba neznamená, že to bude jenom výroba. Mně ten plán nedává smysl, my jsme se... No bude to odložitý proces, samozřejmě, tam bude válná hromada, to je operace, která nemá dopad na rozpočet. Tak jako zdůvodnění tam dodává a ty už to trošku nakousla před několika minutami.

že by to mohlo otevřít dveře k tomu, aby vláda mohla investovat do dalších bloků jaderných elektráren v Česku. A my bychom měli využít tu opci, která nám dává poměrně ještě, řekněme, docela rozumné podmínky. To znamená, že by teoreticky ten výkup akcí ČESu mohl pomoci do stavbě Dukovan? Třeba? Tak asi by usnadnil třeba to financování nebo rozhodování o tom, kolik bloků se ještě postaví, protože jsou tady dva bloky Dukovan, ale tam to nemá skončit, jako máme opci na další dva bloky.

v té smlouvě s KHNP, s korijskou firmou, která je dodavatelem Dukovan, tak je tam obce. na další dva bloky v Temelíně a ta nově nastupující vláda avizuje, že by ji chtěla využít, že by se měly postavit ty dva bloky. Česk také sám říká, že to bude potřeba do té energetické bilanci Česka. Potom se plánuje, že by se tady mělo postavit až 10 malých modulárních reaktorů a v mezičase, než se postaví nové jaderné zdroje. a zároveň se odstaví uhelné elektrárny, tak se musí postavit ještě nové.

Plynové elektrárny, takže to jsou další investice a pak samozřejmě jsou tady investice do obnovitelných zdrojů, kterých chce čas postavit asi 10 gigavat nebo kolik. O těch plynových zdrojích ten návrh toho programového prohlášení mluví taky. Já jsem se jenom chtěl vlastně doptat, jestli tam skutečně jsou jenom benefity a nebo to třeba, jak uvádí někteří analytici, jestli to prostě nemůže...

čes zadlužit natolik, že se může dostat třeba do problému. Víš, mě napadlo, jestli už k tomu třeba někde v Evropě v posledních letech došlo k nějakému zestátnění takto velké energetické společnosti a na tom příkladu, že bychom viděli, že to funguje skutečně.

Jasně, zestátňoval se EDE francouzské, ale ještě bych ti řekla jenom k tomu zadlužení. V současné době je to tak, že ČES... plánuje oficiálně, že v letech 2025 až 2030 bude muset investovat do těch nových zdrojů, ale i do sítí, o kterých jsem ještě nemovala, 427 miliard korun. A do toho tedy by měl ještě nabíc, protože samozřejmě v tom nepočítal v tom výhledu, že bude muset ještě ze svých zdrojů tedy dát 250 miliard na výkup vlastních akcí.

A on v současné době ČES patří k těm méně zadluženým firmám v Evropě vůči takovému tomu superhrubému provoznímu zisku EBITDA. Je to jeho zadlužení asi 1,5 násobek, což je opravdu málo. A ten cíl po té, co proinvestuje těch 430 miliard během pěti let, je, že by neměl přesáhnout ten čistý finanční. dluhů či EBITDA asi 3 až 3,5 krát, což je lehce nadprůměrem nebo nějaký průměr konkurentů v Evropě třeba. Čili pokud se tam přidá ještě další 250 miliard, tak už to bude asi poměrně jako dost.

No a pokud jde o ty zkušenosti, tak ano, nabízí se tady příklad EDF. Francie často o tom politici mluví, ale já tam tedy vidím určité rozdíly a to v tom, že jednak EDF tehdy tam vykupovala vláda, vykupovala stát. Vykupovalo se jenom 16% akcí, protože stát tam držel 84% a z těch 16% ještě půlka byly asi zaměstnanecké akcie.

A samozřejmě, že to také provázelo problémy, tam ty důvody byly stejné, a to jako energetická bezpečnost a tak dále. Nicméně je známo, že EDF měla velké problémy s rekonstrukcí některých. jederných elektráren, také rozvíjela obrovský program výstavby nových jederných elektráren, měla dluhy v energetické krizi, čili úplně hladké to nebylo, ale...

A když se bavíme o těch penězích a o těch možných rizicích, tak tím vykoupením by stát taky přišel o zisk z dividend. To jsou nějaké nižší desítky miliard ročně, ne? Tak to by nechybělo ve státní kase? Ano, určitě je to, já nevím, 15-20 miliard třeba podle výše zisku. Tak pokud by ČES musel najít peníze na výkup těch svých akcí a na další investice,

tak asi pochybuju, že by ještě stáci z toho mohlo vybírat nějaké velké dividendy. Teď je to, myslím, že 80% toho očištěného zisku Česu se rozděluje na dividendu. a stát z toho má 70%, tak teď by měl k dispozici všechno, ale otázka, jestli by to měl k dispozici, když by ČES zaukoloval tímhletím programem.

No nabídli jsme oba dva ty pohledy. Předseda Národní rozpočtové rady Mojbín Hampl říká, že to zná rodnění Česu, když ho budu citovat, bude drahé, bude zbytečné, je to nesmysl. Karel Havlíček z Anom tvrdí opak. rozhodne a má to v tom návrhu programového prohlášení, tak se to udělá ze dne na den, to asi ne, ne. Ne, to určitě ne. Tam je takový předpoklad minimálně roka půl až dva roky, že by celá ta akce mohla trvat, ale znova vlastně se vraceme na začátek, že my vůbec nevíme, jaký model.

Ta vláda zvolí nebo s čím přijde, jestli tady skutečně půjde o čistý výkup 30% akcí a nebo nejdřív tedy dojde k nějaké restrukturalizaci nebo rozdělení Česu. nebo nějakému zpětnému prodeji, třeba distribuční části nebo něčeho na trh. To prostě vůbec nevíme, takže těžko odhadovat, jak dlouho to celé může trvat. Dobrá. Tak ty to budeš monitorovat a my se dozvíme od tebe zase příště podrobnosti. Tak díky moc, Jano, že jsi na nás udělala chvíli. Také děkuji za pozvání.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12 s Matějem Skalickým. Přišla za námi Jana Klímová, naše hlavní ekonomická analytička a ve Spravodajském podcastu Českého rozhlasu jsem si jí ptal na možné zestátnění. Česu, ostatně takto má nově vznikající vláda napsané ve svém návrhu programového prohlášení, že by chtěla vykoupit tu výrobní část, jak, kolik by to stálo a tak dále, k čemu by to bylo, tak to všechno jsme dneska řešili. Naslyšenou zítra.