„Játra jejich jsme roztrhali, postel jejich jsme vyprázdnili, příslušníky jejich jsme vykořenili.“ Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
Co si vybavíte, když se řekne Řecko? Letní dovolenou, nebo místo, kde se zrodila demokracie a odkud vzešla západní civilizace? Velmi turbulentním a zásadním stoletím, která následovala pádu ve školách často připomínaného starověkého Řecka, se už ale obvykle mnoho času nevěnuje. Přitom právě z řeckých dějin mimo jiné vychází až dodnes velmi silně pociťovaný spor mezi východem a západem. To, co se právě v těchto opomíjených časech nejen ve středomoří odehrálo a jaké to mělo dopady na kontinent pro...
Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Na konci sedmileté války navíc spatřila světlo světa také první globální mocnost. O tom všem si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Stále žijeme ve světě, jehož základy byly položeny na konci druhé světové války. Přesto při diskuzích o tomto konfliktu spoustu podstatného vynecháváme. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy? O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. Přesněji tu část, o kterou měli v roce 1494 zájem vládci území, jež dnes nazýváme Španělsko a Portugalsko. O tom, jak k tomu došlo a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Jihoafrická republika slaví takzvaný Freedom Day, kterým si letos připomíná už třicet let od prvních demokratických voleb. V roce 1994 jimi vyvrcholil několikaletý proces, jenž ukončil apartheid. Jak složité bylo uspořádat hlasování, kterého se poprvé za dekády mohli zúčastnit všichni občané země? Jak se podobala transformace JAR té v Československu? A proč se pojem apartheid skloňuje na mezinárodní scéně i dnes? O minulosti i současnosti Jihoafrické republiky si v dalším dílu podcastu Romancov ...
V dubnu 1943 odhalilo nacistické Německo masové hroby v polské Katyni, které obratem umě propagandisticky využilo. Sovětský svaz svou vinu na zmasakrování asi 22 000 lidí mnoho desetiletí popíral. Tato historická kapitola je však až dodnes předmětem dezinformací, soudních sporů… a stále i propagandy. Ostatně naposledy před několika dny ruská média informovala o údajných materiálech FSB, které opět vinu svalují na Němce. Proč? O Putinově výkladu dějin druhé světové války, tehdejší světové politic...
Titanic se potopil v dubnu 1912. O století později, v dubnu 2014, oplakávali rodiče své děti po zkáze trajektu Sewol. Proč ani po sto letech a mnoha tragédiích neumíme chránit všechny životy na moři? A čím nám hrozí budoucnost? Námořní katastrofy v podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
Tajná Sykes-Picotova dohoda mezi Británií a Francií rozdělila ještě během první světové války Blízký východ. O této zásadní linii v písku, diplomatických úskocích a také mocných a trochu i nemocných impériích si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
Náboženské války nejsou zdaleka jen letité a líté boje katolíků s protestanty, křížové výpravy, Husité nebo islámská dobývání. Kromě krvavých kapitol v učebnicích ale po sobě zanechaly také základy dnešních principů mezinárodních vztahů. A parametry svaté války navíc do jisté míry splňuje i aktuální ruská agrese na Ukrajině. Jsou staletí náboženských válek definitivně za námi? V nové epizodě podcastu Deníku N Romancov & spol. probrala s politickým geografem Michaelem Romacovem dějiny a souvi...
Na fenoménu otroctví lze dobře ilustrovat, jak je náš svět složitý a historicky, ekonomicky i geograficky propojený. A protože na 25. března připadá Mezinárodní den památky obětí otroctví a transatlantického obchodu s otroky, povídá si v dalším díle podcastu Romancov a spol. Filip Zajíček s Michaelem Romancovem právě o tomto tématu.
Jak se stalo, že Československo paradoxně hrálo důležitou roli ve zrodu NATO? Proč se vlastně tolik pozornosti upírá na severní Atlantik jako nějak definované území a jak se hrálo o to, aby se Aliance rozšířila na východ? V podcastu Romancov a spol. debatují redaktor Deníku N Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.
Kdy bylo Rusko nejsvobodnější? Proč jsou pojmy svoboda a demokracie v tamním kontextu často spojeny s anarchií a chaosem? A záleží nám vlastně dost na naší svobodě? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
Podruhé se v podcastu Romancov a spol. vydáváme za oceán, abychom se pokusili poukázat na rozdíly mezi Evropou a USA, tentokrát však více z české perspektivy. Zatímco v Česku o informace z Ameriky není nouze, Česko je pro Američany zemí buď zcela neznámou, nebo „ztracenou“ kdesi v Evropě. Co v České republice nevíme o Spojených státech a co v USA nevědí o nás? Jaké české téma v nich rezonuje? A co formovalo vztah Evropy k USA? Na lince Praha–Miami si o tom povídali politický geograf Michael Roma...
Paralely jsou nebezpečná věc, přesto jsme se o nějaké opatrně pokusili. Hledali jsme vzorce, které se ve válčení s účastí Ruska opakují – od poloviny 19. století a krymské války až do té dnešní, stále probíhající agrese proti Ukrajině. Teď jsou dva roky od plošné ruské agrese proti Ukrajině, 15. února jsme si připomněli 35. výročí sovětského stažení z Afghánistánu. Kam jsme se za tu dobu posunuli? V podcastu Romancov a spol. mluví politický geograf s redaktorem Deníku N Janem Wirnitzerem....
Za ostnatým elektrickým drátem leží království tmy, zmaru a šílenství – anebo ne? V novém dílu podcastu Romancov & spol. se Michael Romancov a Magdalena Slezáková vydávají do skutečné KLDR: krutého, ale racionálního režimu, který často klame tělem. Co z toho získá Vladimir Putin, který se tam už brzy chystá?
Sexuální násilí je součástí ozbrojených konfliktů po celém světě od nepaměti. Na mezinárodní scéně se však jako válečný zločin objevuje až ve 20. století. Tento typ násilí se ale rozhodně nepojí jen s konflikty minulými, na aktuálnosti a naléhavosti téma nabírá také v současnosti. Proč je potřeba o sexuálním násilí coby nástroji války mluvit i dnes? A jak nám v jeho chápání mohou pomoct dějiny Japonska, Německa, Rwandy, nebo USA? Nejen na to v rozhovoru s Dominikou Píhovou odpovídá politický geo...
Královna Alžběta II. během dlouhých 70 let vládnutí a ještě delšího života zažila mnohé: vzestup a pád Třetí říše, začátek i konec studené války, rozpad Britského impéria, vstup i vystoupení Británie do EU, pád Berlínské zdi a socialismu v Evropě i nástup technologií či vzestup klimatické krize. Jaký byl svět v únoru 1952, kdy přebrala žezlo po svém zesnulém otci, králi Jiřím VI.? Jaké světové i domácí události definovaly každou dekádu její vlády? Jak proměnila přístup monarchy k poddaným? A co ...
26. ledna, svátek nezávislé Indie. Asijský obr slaví svobodu, kterou si vydobyl na Britech, a sebevědomě vzkazuje světu: „Tohle století patří nám!“ Ale je opravdu svobodný? A co může jeho proměnu ve světovou velmoc ohrozit? Odpovídá nový díl podcastu Romancov & spol. – tentokrát se Michaela Romancova ptá Magdalena Slezáková.
Už teď se dá říct, že i rok 2024 bude plný turbulentního dění. Kterých souvislostí si při pohledu do budoucna všímá Michael Romancov a jak nám při uvažování o světě mohou pomoci pojmy jako geopolitika a geoekonomika, s ním v další epizodě podcastu Romancov & spol. rozebírá Filip Zajíček.
Co má společného kasovní trhák Horečka sobotní noci, občanská iniciativa Charta 77 a normalizační seriál Žena za pultem? Rok vzniku. A že o tom, zda se o nich československá veřejnost na stránkách novin dozvěděla, rozhodovala strana a vláda. Konkrétně s Chartou 77 a jejími signatáři se Čechoslováci mohli poprvé seznámit 12. ledna 1977 ve článku stranického Rudého práva s názvem „Ztroskotanci a samozvanci“. Jak se v okupovaném socialistickém Československu ležícím za železnou oponou žilo, co znam...
Ameriku založili Evropané jako nový svět, který měl být lepší než ten starý. Evropa se pak dlouho stavěla k Americe přezíravě, to se ale postupně změnilo. Čím a proč? Co budou pro vzájemné vztahy znamenat letošní volby? A jak jinak by se USA stavěly k ruské válce, kdyby byl u amerického kormidla Donald Trump? Politický geograf Michael Romancov odpovídá v podcastu na otázky Jany Ciglerové.
Prosinec byl v ruské a sovětské historii často měsícem dramatických změn. Někdy hodně krvavých. V posledním měsíci kalendářního roku v roce 1922 vzniklo impérium, které zasáhlo do životů stovek miliónů lidí. O skoro 70 let později, zase v prosinci, se tento moloch rozpadl. Letos v prosinci dal ruský vládce Vladimir Putin najevo, že impériu zdaleka není konec. Naopak, obrozuje se. I kdyby to mělo stát tisíce lidských životů. Jak se zrodilo v ruské společnosti přesvědčení, že násilí je přípustné, ...
Před 65 lety si Francouzi zvolili do svého čela Charlese de Gaulla – dodnes velmi oblíbeného a často vzpomínaného hrdinu druhé světové války. Francii vedl více než deset let. A změnil podstatně nejen svoji zemi, nýbrž i Evropu a část světa. Jak? Čerpáme z gaullismu dodnes? A proč nás z Čech, Moravy a Slezska tato supervelmoc vlastně moc nezajímá? Proč by měla (i mnohem víc) vysvětlují politický geograf Michael Romancov a redaktorka Deníku N Anita Haas Mejzrová v další epizodě podcastu Romancov &...
Blíží se Vánoce. V další epizodě nového podcastu Romancov & spol. se proto budeme bavit právě o nich, i když ne v úplně tradičním kontextu. Do pátrání, odkud a kam cestují vaše dárky, jaký poprask umí způsobit vánoční mapa jedné slazené limonády nebo kde se Vánoce vůbec neslaví, se pusťte společně s Michaelem Romancovem a Filipem Zajíčkem.
Je 8. prosince 2023 a k nám ozvěnou duní hřmot japonských letadel nad Pearl Harborem. Kdy tedy doopravdy začala druhá světová válka? V prvním díle nového podcastu Romancov & spol. vás Michael Romancov s Magdalenou Slezákovou zavedou daleko za kulisy z Hollywoodu. Celou epizodu si poslechněte na herohero.co/romancovaspol, najdete ji taky na stránkách Deníku N v rámci klubového předplatného.
Byl žil jeden politický geograf, kterého se jeho přátelé a příbuzní tak dlouho ptali, proč nemá žádný podcast, až začal zjišťovat, co to vlastně podcast je. A naštěstí se přišel poradit do Deníku N. Začali jsme si povídat, zpřesňovat představy, až nakonec slovo dalo slovo a domluvili jsme se na zbrusu novém podcastu společně. Ten politický geograf se jmenuje Michael Romancov. V nulté epizodě s ním vydavatel Deníku N Ján Simkanič probírá stav dnešního světa, konflikt Izraele s teroristickým hnutí...
Už 8. prosince začíná nový podcast o dění za našimi hranicemi, ve kterém vás politický geograf Michael Romancov se zahraniční redakcí Deníku N provedou důležitými momenty, konflikty i problémy současnosti. Kde leží jejich kořeny? Jaké nečekané souvislosti přehlížíme? Pokusíme se společně rozplést ten zamotaný svět. Každé pondělí najdete ukázku z epizody na Spotify a v dalších podcastových aplikacích. Epizody v plném znění poslouchejte už v pátek, jen na HeroHero a v rámci klubového předplatného ...
