Sport je oblíbený prostředek diktatur, jak se dělat lidštější, populárnější a pro své vlastní občany aspoň zdánlivě mezinárodně úspěšnější. Kdo říká, že politika do sportu nepatří, opomíjí dlouhodobé spojení sportu, politiky a byznysu, v němž už dávno žijeme. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak jako každý rok vyhlašujeme nominace do soutěže Přepisovač roku… Tak kdo to bude letos?
V Národním muzeu byla odhalena nová busta hraběte Jana Harracha, který se v 19. století zásadně zasloužil nejen právě o muzeum, ale také o Matici českou, Národní divadlo, Slovanský dům ve Vídni, budoval železnice i přírodní rezervaci v Krkonoších, propagoval turistiku, miloval češtinu… a samozřejmě přivezl do Krkonoš lyže. Jak to, že jsme na tak zajímavého muže jako společnost zapomněli? Hostem podívání o hraběti Harrachovi je znalec jeho života Jan Luštinec.
Někteří politici se před pár dny horšili, že prý aktuální stávkové snahy lékařů a učitelů jsou politicky motivované. Tak jsme se vydali do 20. století a hledali nějakou nepolitickou stávku. A co byste řekli? Ani jedna. A v bonus na Gazetisto a HeroHero jsme se pak podívali třeba na to, která porevoluční stávka byla vůbec nejdelší.
Proč je současná televizní zábava podobná té normalizační Čím to je, že velké revuální show jsou populární naskrz generacemi a proč dobře fungují ve většině zemí světa? Je Star Dance Televarieté dneška? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak ještě mrkneme na pár seriálů i na to, proč natočit u nás za socialismu horor byl fakt horor…
Juraj Buzalka je sociální antropolog, jeho pohled na společnost tedy není politologický, ani sociologický… Ale dost otevřený a kritický. Jací podle něj jsou dnešní Slováci a proč Češi „svým bratrům a sestrám“ nerozumí? Nová kniha Juraje Buzalky nese název Postsedliaci, tak jsme se nad ní potkali. Přidejte se.
Když se mluví o listopadu 1989, koncentrujeme se hlavně na Václava Havla, Václava Klause, Petra Pitharta a další tehdy začínající politiky. Jaká ale byla role Mariána Čalfy a proč se zrovna on stal "převozníkem“ z komunismu do demokracie? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak zaměříme na aktuální otázku česko-lichtensteinských vztahů. A že zdaleka nezačaly včera. Ani v roce 1945…
Jak se píše o moderních dějinách a jak na to reagují čtenáři u nás nebo třeba v Německu či Číně? Po čase místo obvyklého dílu rozhovor, tentokrát se spisovatelkou Radkou Denemarkovou. Probrali jste třeba také, co říká na tvrzení o vyšší umělecké pravdě, která je více než historická realita atd. Prostě tento týden Přepište dějiny s hostem.
Reforma školství je věčně živé téma. Co ale vlastně přinesla Marie Terezie? Kdy se zakázaly tělesné tresty? Proč se učitelky nesměly vdávat? A kolik nových škol postavila první republika na Slovensku a v pohraničí? Prostě dítě je už od 18. století v moci státu. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak dojde na dětství a školu „za totáče“.
Jedni se radují, že v Polsku zvítězil zdravý rozum, druzí smutní, že tradice a konzervativní hodnoty jdou od válu. Rozumíme ale vůbec Polsku? A rozuměli jsme mu někdy? Jaké byly hlavní zápletky vzájemných vztahů ve dvacátém století. Překvapivě jich zase tak mnoho nebylo. Polské téma samozřejmě také v bonusu na Gazetistu a HeroHero i v DeníkuN.
Izrael zažívá těžké časy a chválí při tom Českou republiku, že jej podporuje stejně jako v roce 1948 při založení židovského státu. Je to od Izraelců velmi milé, že vynechávají všechny další zákruty vzájemných vztahů nebo spíše nevztahů, na které bychom dnes navazoval asi nechtěli. Československo-izraelské vztahy a některé dramatické osudy nejen v běžném díle, ale i v bonusu na Gazetisto a HeroHero.
Fenomén exilu a emigrace patří k českému a slovenskému dvacátému století. Přesto s ním máme, zdá se, tradičně problém. Sice za šíření dobrého jména Česka ve světě dáváme ceny, ale na druhou stranu nasloucháme řečem o tom, že tito lidé nezažili to, co společnost prožila pod komunismem, nemají proto mluvit do jejího dalšího vývoje. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak po čase odpovědi na vaše otázky.
V říjnu 1967 zahájilo činnost DIvadlo Járy Cimrmana a dodnes ho to nepřestalo bavit a nás s ním taky ne. Jak ale pracují hry českého génia s dějinami a kolik dnešních Čechů ví aspoň něco o 19. století právě z přednášek cimrmanologů? Nejvyšší čas se na to podívat. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak zaměříme na České nebe, dějinami nejvíc prodchnutou hru DJC.
Do klání o filmové ceny Oscar posíláme Bratry, tedy film o Mašínech. Pokud zdejší kinematografie v soutěži zabodovala, bolo to s filmy s výrazně historickými náměty — Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Kolja. Proč se historické filmy těší takové popularitě u diváků i filmařů a co jimi říkáme o dnešku? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak doporučení na Oppenheimera a Angelu.
Parlament zděděný ještě po Sovětském svazu právě před 30 lety rozpustil ruský prezident Boris Jelcin. Co se to v roce 1993 v Moskvě dělo a kdo je padouch a kdo hrdina? A o co šlo? O pravomoce, moc a v důsledku o vzestup oligarchů ovlivňujících ruskou politiku. V bonusu na Gazetsitu a HeroHero pak probereme Borise Jelcina jako takového. A stejné téma tento týden také v Deníku N.
Jsou svátky, které se dřív slavily povinně a dnes z veřejného prostoru zmizely. Pěkným příkladem je Slovenské národní povstání — zatímco Češi a Moravané jeho výročí nijak neprožívají, na Slovensku se pravidelně stává dokonce předvolebním tématem, asi jako u nás dekrety. Proč tomu tak je? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak projdeme základní momenty povstání.
Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin?
Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka?
Vrchotovy Janovice se zapsaly do kulturní mapy Evropy nejen svým unikátním parkem a jeho ušlechtilou autorkou Sidonií Nádhernou, ale především významným vztahem, který k baronce i jejímu zámku mělo hned několik významných umělců své doby. Třeba Rainer Maria Rilke, třebaže zde pobýval jen třikrát, přesto k Janovicím neodmyslitelně patří.
Podcast Přepište dějiny vystoupil 17. srpna v rámci dne otevřených dveří na ministerstvu dopravy. A protože tato budova byla desítky let sídlem ÚV KSČ, řeč samozřejmě byla o srpnu 1968. Spíše než samotné okupaci jsme se věnovali dnem, které invazi bezprostředně předcházely. Hostem v druhé půli pak byl slovenský literární historik, hungarista a politik Rudolf Chmel.
Poslední prázdninové týdny stráví Přepište dějiny ve Vrchotových Janovicích. V prvním setkání projdeme zámkem a pestrou historií rodu Nádherných z Borutína spolu s místní kastelánkou Ludmilou Fiedlerovou. Chybět nebudou perličky ze života v 19. století ani třeba pušky utopené v místním rybníce.
V létě roku 1914 se rukovalo do Velké války. My ji dnes vidíme skrze především naše dějiny - legie, rozpad monarchie, Švejk… Ale byly tu i další známé i pozapomenuté děje, které se ve stejné době děly na evropském kontinentu a s válkou tak či onak souvisely. V bonusu na Gazetistu a na Herohero pak probereme mumraj historických výkřiků, který provázel odchod Milana Kundery.
Stejně jako loni v létě, také letos jsme natáčeli v altánu u grilu a téma bylo pěkně žhavé. Říkalo se jí opoziční smlouva, ale vlastně to byla smlouva o velké koalici. Možná o dost větší, než bývá dokonce zvykem. Prorůstala totiž nejen do politické, ale především ekonomické až mafiánské struktury a měla za následek zásadní propad důvěry polistopadové společnosti v politiku. Ale jen části. Zbytek se držel Klausova sloganu: Nic nekončí, jedeme dál. A jeli.
Poslední z podvečerních setkání pod pergolou v Památníku Karla Čapka na Strži bude svým způsobem unikátní. Spolu se Zdeňkem Vackem a Kristinou Váňovou připomene Čapkovy přátele, bratry Julia a Leopolda Firtovy a krátce také Leopoldova syna Pavla. Zazní navíc několik ukázek z nikdy nezveřejněné nahrávky, kterou Juliu Firtovi poslali k jeho osmdesátinám z New Yorku jeho přátelé — Ivo Ducháček, Karel Steinbach, Jan Stránský a Ferdinand Peroutka.
Třetí část letošního červencového posezení pod pergolou v Památníku Karla Čapka ve Strži věnujeme spolu se Zdeňkem Vackem a Kristinou Váňovou Ferdinandu Peroutkovi, který měl v letním domě spisovatele Čapka svůj soukromý pokoj. A má ho tu vlastně dodnes.
Červenec tráví podcast Přepište dějiny v Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše. V druhé části se s ředitelem památníku Zdeňkem Vackem usadíme pod pergolou a budeme si povídat o tom, jak Karel Čapek a jeho manželka ve svém letním domě žili. Nakonec se k nám připojí ještě jeden host.
Nedávno jsme vyrazili do památníku Karla Čapka na Strž, který polovina Přepište dějiny důvěrně zná ze svého průvodcovského působení během studentských let. S ředitelem Zdeňkem Vackem jsme si prošli celou expozici, probrali jsme Karla Čapka, Ferdinanda Peroutku, nechybělo ani "vlevo dole" přímo v expozici, ale došlo také na méně známé, ovšem o to zajímavější osudy bratří Firtových.
Dlouho už jsme tu neměli díl zaměřený na konkrétní osobnost. Ale blogy Radkina Honzáka se historickými paralelami hemží tolik a tak zběsile, že na ně jednou dojít muselo. A v bonusu na Gazetistu a HeroHero jsme samozřejmě nemohli minout přejmenování Koněvovy ulice. Kdo byl vlastně ten Hartig?
Podcast Přepište dějiny se 14. června vypravil do Olomouce, kde si tamní univerzita řipomínala 225 let od narození Františka Palackého. A tak byl nejvyšší čas podívat se, co vlastně z „otce národa“ dodnes zbylo a kdo si jej jak v minulosti přepsal. V bonusu na HeroHero a Gazetistu vás pak čeká diskuse s návštěvníky debaty v olomoucké Pevnosti poznání. A téma Palacký samozřejmě také tento týden v Deníku N.
Na politiky protektorátu nahlížíme dvojí optikou - buď jsou to hrdinové jako generál Eliáš nebo kolaboranti jako Emanuel Moravec. Jaké ale byly osudy například ministrů Eliášovy vlády? Mohl on nebo prezident Hácha udržovat kontakty s exilem bez opory v dalších figurách tehdejší politiky? A jak dopadli? Příběhům protektorátních ministrů patří nejen nový díl, ale také bonus na Gazetistu a HeroHero, stejně jako článek v Deníku N.
Rok 1942 v Evropě, to nebyl zdaleka jen atentát na Heydricha a všechno, co s ním souviselo. Spíše naopak - partyzáni se formují v Bělorusku, na Ukrajině, v Pobaltí, Polsko má svou Zemskou armádu, odbojáři se činí ve Skandinávii, Beneluxu, Francii, ale i v Řecku, Jugoslávii, ale dokonce i v Německu, Rakousku a dalších zemích. V bonusu na Gazetistu a HeroHero tentokrát zase krátká přehlídka historických paralel, které urodil Twitter a další sítě za poslední týdny - Jindřich Rajchl, muzeum totality...
