Listopad byl pro Karla Hynka Máchu osudový - narozeniny, svatba, vlastně pohřeb, všechno v jednom. Takže je super čas podívat se, jak jsme přepsali největšího českého romantika. A byl to vlastně romantik? V bonusu na Gazetistu odpovědi na vaše otázky a v Deníku N jako každou středu také článek - tentokrát samozřejmě máchovský.
Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem pádu rakve do hrobu. Zbylo z tohoto vládce východního bloku víc než jen husté obočí a nechutné polibky na letišti? V bonusové části na Gazetistu po čase několik doporučených knížek z poslední doby a brežněvovské téma samozřejmě ve středu také v Deníku N
Přepište dějiny tentokrát z živého vystoupení v Plzni, kde došlo na měnovou reformu roku 1953, osvobození americkou armádou, ale samozřejmě i na Bory nebo pivo. Plzeňským dějinám a jejich vlivu na dějiny české i světové se samozřejmě věnuje také pravidelný středeční článek v Deníku N a pro podporovatele na Gazetistu ještě hodina diskuse s plzeňským publikem, třeba o tom, jak jednomu z autorů volal plzeňský rodák Milan Knížák.
Týden před Československem vzniklo Německé Rakousko. Jak je to možné a co to bylo za stát? A žili v něm vlastně Němci nebo Rakušani? Téma první rakouské republiky najdete také ve středečním Deníku N a už v pátek se mohou předplatitelé na Gazetistu těšit na sváteční bonus - rozhovor s Jiřím Padevětem.
Přepište dějiny tentokrát zastavily v Opavě a připomněly nejen místní rodáky, ale i fenomén dříve zásadního města, které časem o svůj význam tak trochu přišlo. Dílem odsunem Němců, dílem přesunem vlivu do průmyslové Ostravy. Ale Opavě to na kráse neubralo. Na Gazetistu navíc 40 minut diskuse s místními diváky na opavská i celospolečenská témata.
Když demonstrují fanoušci Ruska, padne dřív nebo později slovo banderovec. Kdo to ale byl, ti banderovci, kterých je prý dodnes plná Ukrajina? A komu vadili a proč? A kdo byl Bandera? Nemotáme se v tom jako nudle v bandě? V bonusu na Gazetistu pak navíc probereme komentář Ondřeje Slačálka k žertu s Královcem. A na téma banderovců se můžete těšit i v Deníku N.
Diktátor Putin vyhlásil anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny zrovna na výročí mnichovské konference roku 1938. A hned tu máme memy plné srovnání - Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Bude to ale na porážku agresora stačit? V bonusu na Gazetistu pak samozřejmě neopomeneme ani anexi Královce hrdinnými Čechy a téma anexí najdete tento týden také v Deníku N.
Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie? Na portálu Gazetisto pak v bonusu tentokrát otázky a odpovědi. A samozřejmě jako každou středu najdete Přepište dějiny taky v Deníku N.
Podcast Přepište dějiny po prázdninách vyrazil na svou road show a z několika jejích zastávek přinese také záznam. Tentokrát ze zastávky v Prostějově, kde dojde nejen na Jiřího Wolkera nebo Edmunda Husserla, ale třeba také na Ottu Wichterleho a jeho podíl na manifestu 2000 slov v roce 1968. Na portálu Gazetisto v bonusu pak nemůže chybět ani debata s prostějovským publikem.
Trochu se nám tu zase motají pojmy. Politický proces není totéž co proces s politikem. A kdybychom dnes sledovali s bývalým premiérem skutečně politický proces, netáhlo by se to měsíce a roky, jako se tento soud potáhne, ale byl by to krátký proces. Doslova. V bonusu na portálu Gazetistu dojde na politické procesy v naší moderní historii a pokračování seriálu Přepište dějiny najdete jako každou středu také v Deníku N.
Autoři podcastu Přepište dějiny se vydali do kina a vzali s sebou odborníka na středověk Jakuba Izdného. A tak si jako bonus můžete poslechnout sestřih následné debaty natočené v kavárně pražského kina Lucerna. Debaty, která je spíš jakýmsi prvním dojmem, rozdýcháním a snahou utřídit myšlenky rozháněné více než dvě hodiny Žižkovým palcátem do všech koutů. Jaké obrazy středověku Petr Jákl staví do veřejného prostoru a proč zrovna tyto a zrovna takto? A co to má společného s Janem Žižkou? Plnou ve...
Chtěli byste mít Masaryka za tatu? Profesora, nepřítele národa, poslance, emigranta, tatíčka, prezidenta? Jaké vztahy panovaly u Masaryků doma a jaké vztahy měly děti slavného otce s tatínkem? Kdy jindy se podívat na Masarykovy jako rodinu než 14. září, v den, kdy se Jan narodil a TGM zemřel. Delší verze hovoru na téma Masarykovi samozřejmě na Gazetistu a také v Deníku N.
Hodnocení Michaila Gorbačova se v okamžiku jeho smrti rozpadlo zase na dva hlavní proudy - jedni jej chválili za rozpad východního bloku, druzí jej za totéž proklínali. Proč ani u třicet let vysloužilého politika nedovedeme hledět na jeho dílo už s odstupem a racionálně? A co po Gorbym vlastně zůstane? V bonusu na Gazetistu pak dojde například na jeho ženu Raisu i na další témata. Téma Gorbačov samozřejmě také v Deníku N.
Vstoupit do tématu skupiny bratří Mašínů znamená rozřazení do skupin. Desítky let se nad ním sváří dva nesmiřitelné postoje – buď jsou Mašínové hrdinové protikomunistického odboje nebo vrazi v zásadě nevinných lidí. A protože se téma opět vynořilo ve veřejném prostoru, je načase se podívat, jak a kdo téma kdy přepisoval. V bonusu na Gazetistu pak zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetisto pak po čase zase odpovědi na vaše otázky a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
Podcast Přepište dějiny má za sebou první stovku epizod. Oslavíme ji vystoupáním na věž pražského kostela sv. Havla se zvoníkem Ondřejem Boháčem, který mimo jiné stojí za projektem #9801. Připomíná stejný počet zvonů zrekvírovaných za protektorátu z českých a moravských zvonic, kostelů a radnic. Na konci srpna se navíc jako jejich připomínka rozezní nový zvon s váhou 9801.kg. A protože je to stá epizoda, tak ji celou nabízíme všem našim posluchačům a těšíme se do druhé stovky.
Na dějiny často nahlížíme skrze osobnosti, což může být dramatické, emoční, ale také zrádné. Historický kontext se snadno zdrcne na kontext dané osoby a ještě navíc hrozí, že bude z dějiny časem nebo lidmi vypuzena. Několik takových případů slavných i zapomenutých rodáků probral podcast Přepište dějiny při svém vystoupení v Třebíči. V bonusu na portálu Gazetisto pak samozřejmě došlo na dotazy z publika a téma Třebíče a dějiny vnímaných skrze životní osudy rodáků nechybí ani v pravidelném seriálu...
Osudy nejdéle sloužícího československého premiéra Lubomíra Štrougala zůstávají dnes trochu ve stínu postav jako Gustáv Husák nebo Miloš Jakeš. Štrougal se ale podílel nejen na normalizaci, ale i na dění v padesátých a šedesátých letech, přičemž dlouhodobá snaha o jeho potrestání vyznívá nakonec do prázdna. O tomto technokratovi moci opět nejen v našem podcastu, ale i v Deníku N.
Národní památník na Vítkově je místo, jehož význam se hned několikrát změnil, až nakonec zůstává stát trochu stranou našeho dnešního vztahování se k tradicím státu a státnosti. Původní záměr zakladatelů se za desítky let vlastně dokonale rozplynul. Tématu Vítkova se samozřejmě věnuje také tradiční středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN.
Prázdninové procházky Národním muzeem a jeho historickými expozicemi pokračují. Tentokrát jsme přizvali historika Alberta Kubištu a prošli s ním expozici věnovanou husitství, reformaci a náboženským aspektům života v Čechách mezi Husem a Bílou horou. Chybět nebudou originální a až komiksové pavézy nebo ukázka dobového obrazoborectví. Kompletní verze tohoto setkání ke slyšení na portálu Gazetisto. Tématu dějin v expozicích Národního muzea se věnuje také středeční díl seriálu Přepište dějiny v Den...
Někdo v létě jede do hor, někdo k moři, Přepište dějiny si vyrazily do muzea. První z našich prázdninových procházek zamíří do expozice dějin, konkrétně části 19. století v Národním muzeu a průvodcem bude historik Martin Sekera. Proč si zakladatel Sokola nechal vycpat svého psa, jak vypadala lebka Karla Hynka Máchy a co všechno můžete potkat na stole hojnosti vědeckého poznání mapujícím vědecké poznání od konce 16. století? A pokud by vám krátká procházka nestačila, na portálu Gazetisto najdete ...
Obraz Jana Husa se proměňoval a pragmaticky využíval už od 15. století. Ale až národní obrození a dvacáté století s ním skutečně zamávaly. Ze středověkého katolického kněze jsme už udělali mučedníka pro národ, sociálního reformátora i prvního komunistu. Jak se komu hodí. Stranou tak zůstal jeho boj za pravdu, asi se nehodil. V bonusu na portálu Gazetisto tentokrát dojde také na Husa ve filmu - raději Vávrův komiksový patos nebo Svobodovo hledačství a tápání?
Olomouc jako centrum Moravy, církevní město, nebo univerzitní? A co ten orloj? Je to sorela nebo středověk? A jak s tím vším souvisí Krčmáňská aféra nebo takový Evžen Rošický. Podcast Přepište dějiny 15. června zastavil při svém putování po Česku právě v Olomouci. V bonusu na portálu Gazetisto pak jako obvykle zvídavé otázky olomouckého publika. V DeníkuN pak nemůže chybět jako každou středu seriál Přepište dějiny, tentokrát taky na téma Olomouc.
Rituální pověra, mandelinka bramborová vysazená u nás imperialisty, Akce Neptun, Palachův studený oheň... Fake news nejsou žádná moderní vymoženost. Jaké jsme už zažili a proč jim pořád věříme? Podcast Přepište dějiny tentokrát vznikal na zahradě u grilu, ale témata probírá vyloženě vážná. V bonusu na portálu Gazetisto pak navíc mýty o Jaltě 1945, vysílačce Vltava v roce 1968, Atentát na kulturu, Svědectví od Seiny nebo o tom, jak Havel nezavřel slovenské zbrojovky. A jako každou středu na stejn...
Přepište dějiny při své návštěvě ve Zlíně nemohly vynechat vilu Miroslava Zikmunda. Do jejích zákoutí nás vzala ředitelka nadačního fondu Zikmundova vila Magdaléna Hladká. Užijte si malou ochutnávku, a pokud byste chtěli slyšet celou návštěvu v místech, kde žil legendární cestovatel, najdete nás na Gazetistu.
Na konci května natáčel podcast Přepište dějiny svou zlínskou epizodu přímo v Komenského parku ve Zlíně v rámci Zlín film festivalu 2022. Byl Tomáš Baťa kapitalista nebo vybudoval sociální projekt? Mohl Jan Antonín jednat jinak? Jak místní brali poúnorové přejmenování města na Gottwaldov a jak se jim líbil film Botostroj? V bonusu na Gazetistu podporovatele čeká ještě diskuse, kterou s oběma autory podcastu a festivalovým publikem vedl Vladimír Kroc. Samozřejmě ani tentokrát nechybí článek na ba...
Přepište dějiny se tentokrát vydaly do Staré Boleslavi a přímo v bazilice sv. Václava natočily díl o tom, jak a kdo všechno v minulosti politicky využil, zneužil a překroutil odkaz svatého Václava. A známe vůbec tohoto světce? Nebo jsou to jen legendy, které si vždy naplníme svým obsahem? Na Gazetistu pak ještě můžete získat více než hodinový bonus, kde Martin Groman a Michal Stehlík odpovídají na otázky publika, a stále se dost točí kolem Václava a jeho tradice. A stejné téma jako obvykle také ...
Masakr polských důstojníků v Katyni v roce 1940 je dodnes symbolem překrucování a přepisování dějin a do současnosti komplikuje polsko-ruské vztahy. V bonusové části na Gazetistu navíc osudy spisovatele Kožíka a patologa Hájka, kteří do Katyně vyjeli na příkaz nacistů. A po zbytek života se s tím vyrovnávali. Stejné téma vás čeká samozřejmě také tento týden v DeníkuN.
Seriál věnovaný událostem roku 1942 uzavřeme bonusovým rozhovorem s historikem Vojtěchem Kynclem. Věnuje se období protektorátu a speciálně činnosti výsadku Silver A v Pardubicích a okolí, obci Ležáky nebo Lidicím. Úvod hovoru patřil ale historicky doložitelným okolnostem útoku na Reinharda Heydricha přesně před 80 lety. Byl v zatáčce s Gabčíkem a Kubišem také Valčík? A měl zrcátko? Kolik nacistů padlo při boji v kostele? Měli výsadkáři v Resslovce samopal? A proč kopali onu velkou díru z krypty...
Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. D...
