Demokratická levice v Česku, která by měla šanci na reprezentaci ve Sněmovně i na ovlivnění, byť nepřímé, vládní politiky, už není. Na tom se shodnou pravicoví i levicově demokratičtí pozorovatelé.
Představte si takovou situaci. Itálie, rok 2022. Stále rezonují dozvuky ruských zvěrstev v Buči a Mariupolu. Italští hostitelé jdou po ulici s manželským párem, který z Ruska utekl, protože mu režim hrozil zatčením. Manželé prohodí mezi sebou pár slov rusky. Hostitel je zapřísahá: „Moc vás prosím, mluvte jinou řečí, ruština je teď nevhodná!“
Jednou jsem v Očích psal, že jsem se asi před půl rokem náhodou dostal do chatu svých někdejších spolužáků z vysoké školy. Většina účastníků chatu, až na tři výjimky, stále žije v Rusku. Někteří se dodnes věnují žurnalistice, ovšem v současných ruských podmínkách.
Boris Akunin, vlastním jménem Grigorij Čchartišvili, narozen 1956, začínal jako autor mimořádně populárních retrodetektivek z konce 19. a začátku 20. století. Poté, co si zajistil finanční nezávislost, se začal věnovat projektům, které sám pokládal za zajímavé. Vytvořil desetidílný cyklus Dějiny ruského státu.
Jako vždy před volbami se vynořují recepty, jak zlepšit stávající stav. Voliči naletí, aby se pak zklamali, protože se jejich představy nenaplnily. Ve společnosti se po zavedení svobodných voleb vytvořila pohyblivá skupina zklamaných.
Profesor Michael McFaul přednáší na Stanfordově univerzitě v USA a je specialistou na Rusko. Byl poradcem prezidenta Baracka Obamy, později se na Obamovu žádost stal americkým velvyslancem v Moskvě v letech 2012 až 2014. Putinův režim mu v témže roce zakázal vstup do Ruska.
Uvádí se, že Sir Paul McCartney složil písničku When I’m Sixty-Four, tedy Až mi bude šedesát čtyři, ve věku čtrnácti let. Dnes je mu třiaosmdesát. Přesto ohlásil na podzim nové turné. Z vlastní dvakrát zopakované zkušenosti mohu dosvědčit, že na svých koncertech rozdává lidem radost.
V ústavě Ruské federace je odstavec 5 článku 29, který praví: „Cenzura se zakazuje.“ Přesto má být ruská cenzura ještě tužší než je teď. Jak je to možné?
V devadesátých letech minulého století, kdy byl Václav Klaus na vrcholu politického vlivu, koloval vtip: „Víte, jaký je rozdíl mezi Václavem Klausem a Pánembohem? Bůh si nemyslí, že je Klaus.“ Mně se tento vtip vybavil poté, co jsem se seznámil s nedávným projevem Nikity Michalkova v ruské Státní dumě. Michalkov byl dříve světoznámým filmovým režisérem a nyní je už dlouho jedním z hlavních propagandistů Putinova režimu.
Kniha Miloše Václava Kratochvíla Evropa tančila valčík vypráví o letech, která předcházela vypuknutí první světové války. Otakar Vávra podle této předlohy natočil svůj poslední celovečerní film.
Občané Ruské federace, kteří uprchli ze země po zahájení války proti Ukrajině, si stále více uvědomují, že je už nespojuje s těmi, kteří v Rusku zůstali, nic kromě jazyka, kterým mluví.
Můžeme si snadno představit, že někomu ukradnou auto. Andrej Babiš však oznámil, že šlohnout můžou taky program ANO.
Slavný sovětský herec a písničkář Vladimir Vysockij měl za manželku francouzskou herečku Marinu Vladyovou. Po Vysockého smrti vydala ve francouzštině vzpomínkovou knihu Vladimir aneb Přerušený let. Knihu přeložili do ruštiny a způsobila skandál.
Majitelé některých restaurací a kulturních domů jsou zlí na komunisty. Nechtějí jim poskytovat prostory pro jejich akce. Co si to vůbec dovolují?
Umělá inteligence dokáže rychle spočítat kdeco. Proto jsem se ChatGPT zeptal, kolik lidí bylo poškozeno letos v květnu a červnu odvetnými útoky Ukrajiny na území Ruské federace. Proč mě zajímalo zrovna tohle? O tom za chvíli.
Na českém odboru SVR, což je Služba vnější rozvědky Ruské federace, neprožívají tyto dny v klidu. Na naivitu a hloupost části české populace sází léta a měli na tomto poli značné úspěchy. Už jen za dvojí zvolení Miloše Zemana hlavou českého státu si zasloužili státní vyznamenání RF. Jejich Češi jim vždycky rozuměli.
V českém prostředí je stále přítomno mínění, že je nutné usilovat o mír s Moskvou. A že bylo Rusko vlastně k přepadení Ukrajiny donuceno. Nechovám velkou naději, že nositele tohoto postoje ovlivní čerstvé informace z Ruska, ale fakta se uvádět prostě musí.
Tahle zpráva mi nejde z hlavy. Rozzuřený důchodce na Tachovsku probodl vycházkovou holí srdce řidiči, který mu bránil v průjezdu. Pak chtěl utéct.
V Rusku do roku 1861 existovalo nevolnictví. Fjodor Dmitrijevič Bobkov, bývalý nevolník, ve svých vzpomínkách popsal, jak statkáři nutili mladé dívky, aby se provdaly za muže, kterého jim nařídili, často proto, aby zvýšili počet nádeníků nebo uspokojili své choutky.
V neděli se na televizní obrazovce pohádaly v přímém přenosu dvě političky. Proč jsem si všiml zrovna tohoto konfliktu? Pokusím se o vysvětlení.
Sedmadvacetiletá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.
Kdyby byl prezident České republiky Petr Pavel v Ruské federaci, mohl by jít bručet. Sice jenom na patnáct dní, ale oni by mu místní bachaři za tu dobu určitě stihli vtlouct do hlavy, co si má myslet.
Tři a půl roku vlády Petra Fialy zklamalo stovky tisíc jejích příznivců, ukazují data agentury Kantar. Analytik Pavel Ranocha upozornil, že pokud by se volby konaly nyní, přišlo by k urnám téměř o pět procent méně voličů než v roce 2021, kdy volilo 65,4 procenta. Zůstat doma chtějí zejména bývalí voliči vládních stran, nejvíc z koalice Spolu.
Před pár měsíci mi najednou zavolal spolužák z vysoké školy. Je to sice už téměř padesát let, ale ne tak dávno jsme se někde setkali na síti a vyměnili si telefonní čísla. „Chceš se přidat do našeho chatu na WhatsApp?“ zeptal se. „Jsou tam někteří lidé z našeho tehdejšího ročníku.“
Volby do Sněmovny budou na podzim. Na základě jejich výsledků vznikne vláda České republiky, která bude uskutečňovat vnitřní a vnější politiku země.
Rádio Svoboda zveřejnilo stanovisko světového šampiona v šachu a opozičníka v exilu Garriho Kasparova a ohlasy na něj. Tématem je chování většinové ruské společnosti.
V roce 2024 byla v České republice přijata novela zákona, která zpřísňuje podmínky pro udělení českého státního občanství občanům Ruské federace. Ruští občané ho mohou získat pouze tehdy, pokud se prokazatelně vzdají občanství RF. Tato podmínka se nevztahuje na žadatele o azyl a některé další specifické případy.
Minulý pátek odpoledne jsem se v Ostravě zúčastnil besedy s diváky po jednom z promítání na letošním ročníku festivalu Jeden svět. Šlo o dokument Pan Nikdo proti Putinovi (Mr. Nobody Against Putin).
Nedávné zavraždění Ruskem osmnácti lidí v ukrajinském Kryvém Rihu včetně devíti dětí na hřišti vyvolalo ohlas nejen na Ukrajině, ale na celém světě. Ozvali se i Rusové. Ale ti nejsou stejní a tak i ohlasy byly zcela odlišné.
