MNV 596: Proč nejsou výsledky jediným parametrem úspěchu?

Od svých 16 let jsem při škole pracoval v naší rodinné vesnické hospůdce. Nepředstavujte si ale nic mimořádného, byla to opravdu jen malá hospůdka na vesnici, kde bydlelo pár stovek lidí, a otevírali jsme až v pět hodin večer, aby se těch pár místních starousedlíků mělo příležitost někde potkat a prohodit pár slov. Takových hospod a hospůdek jsme na vesnicích vystřídali několik a po pár letech, když už jsem byl po škole, jsme si s rodinou pronajali také malý penzion v Krušných horách. V pohostinství jsem celkem strávil nějakých deset let a dnes to vnímám jako obrovskou zkušenost do života. A to zejména z toho důvodu, že jsem dostal příležitost poznat nespočet různých lidí. Jako hospodský jsem také vyslechl nespočet různých životních osudů. Některé osudy byly veselejší, jiné byly zase naopak smutnějšího rázu.