Kopačky na hřebíku

#83 Už zase hraju Ligu mistrů, pochvaluje si Gabriel, jak mu fotbal pomohl v byznysu

Nic nedostal zadarmo, byl zvyklý tvrdě makat, prát se o svou šanci, postupnými kroky se drát vzhůru. A hlavně se nikdy nevzdávat. Během fotbalové kariéry zahrnující štace na Žižkově, ve Spartě, bundesligovém Kaiserslauternu i Bielefeldu, stejně jako když se po jejím konci vrhnul do podnikání. „Fotbalu děkuji za to, kde teď jsem. Za to, že zase hraju Ligu mistrů. Teď pro změnu v byznysu,“ přiznává Petr Gabriel v dalším díle Kopaček na hřebíku.

#82 Kliku jsem měl ve fotbale, mám ji i v byznysu, přiznává báječný chlap s klikou Ivo Ulich

„Kliku člověk potřebuje. V životě, ve sportu, v podnikaní zrovna tak. A já ji měl během kariéry a mám ji i teď v byznysu. Proto se představuji: Ivo Ulich, klikař,“ pravil na úvod další epizody Kopaček na hřebíku bývalý fotbalista Hradce Králové, pražské Slavie, ale i německého Mönchengladbachu či japonského Kobé. „Klika je synonymem štěstí, v tom je čeština krásná,“ přidával, jakmile se posadil k mikrofonu Sport.cz a rozpovídal se nejen o své fotbalové kariéře a štacích, jimiž prošel, ale i o im...

#81 Teď už to trochu flákám, přiznává Lafata a vysvětluje, proč nerad slyší slova kantor a český Bosman

Popravdě řečeno – jako kantor, a na gymnáziu k tomu, by měl být přece jen pečlivější. Zvlášť při vyplňování deníčků, které si vede od klukovských let. „Vstřelené góly si tam sice zapisuji pořád, ale teď už to trochu flákám. Když si vzpomenu, dopíšu do sešitu několik zápasů najednou. Ty góly už totiž tak rychle nepřibývají,“ přiznal člen Klubu ligových kanonýrů David Lafata a marně přemýšlel, kolik branek v dresu Olešníku během posledních šesti let nastřílel. „Nebylo jich zase tolik, ale něco by ...

#80 Veselý a Jarolím, ti dva o sebe pečovali nejvíc. Legendární masér Čech vzpomíná nejen na hráčské generace ve Slavii a v reprezentaci

Pod rukama mu prošly tři fotbalové generace. Nejprve v pražské Slavii, kam přišel v éře Františka Veselého, Jana Mareše, Roberta Segmüllera a spol. a skončil po osmnácti letech, když červenobílý šaty oblékali Kuka, Šmicer, Berger. A v reprezentaci to bylo angažmá podobně, i když o čtyři roky kratší. Měl totiž zlaté ruce, které si nemohli fotbalisté vynachválit. A také duši otevřenou všem nářkům, steskům a povzdechům, které slýchávaly, když hráči ulehli na masérský stůl. I proto se stal Přemyslem...

#79 V divokých devadesátkách byl nejdražším hráčem, teď Nečas vyměnil trávník za písek

Celou kariéru si sebou nesl stigma, s nímž bylo nadmíru těžké se srovnat. Aby ne, když se přestup Radima Nečase stal v létě roku1992 vůbec nejdražším transferem v rámci tuzemské ligy, neboť pražská Slavia za něho zaplatila ostravskému Baníku 24 milionů korun. V divokých devadesátých letech nešlo ovšem nic nemožného. Zvláště, když do Edenu přišel Čechoameričan Boris Korbel a Slavia mohla nakupovat jako divá. Biniče z CZ Bělehrad, Tatarčuka z CSKA Moskva, celý zástup slovenských fotbalistů, kteří ...

#78 Brazilský prezident urazil Husáka, proto zatrhli můj přestup do Botafoga, vzpomíná jubilant Vencel

Po padesáti letech se už pobaveně usmívá, před půl stoletím se však musel Alexander Vencel náramně krotit, aby neexplodoval. To když mu tehdejší první muž československé tělovýchovy Antonín Himl oznamoval, že jeho přestup do brazilského Botafoga se z politických důvodů zamítá. I o zmařeném angažmá snů samozřejmě vypráví legendární gólman bratislavského Slovanu a československé reprezentace v další epizodě Kopaček na hřebíku.

#77 Zářil vedle hvězdného Ballacka. Bylo by zajímavé, kdybychom se teď potkali, říká Culek

Jen tři Češi, Koller, Vonášek a Zítka odehráli v belgické nejvyšší soutěži více zápasů než on, přesto liberecký odchovanec Richard Culek svou kariéru prožil z českého pohledu malinko ve stínu. „Tak to prostě bylo,“ přiznává v dalším díle fotbalového podcastu Kopačky na hřebíku, v němž svou velezajímavou kariéru přibližuje.

#76 Šest titulů se Spartou, dva se Slavií. Neznám nikoho takového, jako já, marně přemítá Petr Vrabec

Mistrovské tituly sbíral pilně. A nejen na pražské Letné, kde jako hráč prožil osm dlouhých let a získal se Spartou celkem šest ligových primátů. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století samozřejmě federálních. Fotbalový příběh dalšího hosta pořadu Kopačky na hřebíku je však výjimečný tím, že dva další tituly získal u největšího rivala Sparty v pražském Edenu. To už ovšem nikoli jako hráč, ale jako asistent trenéra Karla Jarolíma.

#75 Před emigrací složil zkoušku z marxismu, v Bílém domě si Kubík podal ruku hned se třemi americkými prezidenty

Je nejspíš jediným z Čechů, který si v Bílém domě podal ruku hned se třemi americkými prezidenty. S Billem Clintonem, Barackem Obamou a s Joe Bidenem rovněž. A nejenže si s nimi podal ruku, dostal od nich i medaile a také poděkování za vzornou reprezentaci Spojených států. „Podal jsem si ruku ale i s Nelsonem Mandelou a před finále mistrovství Evropy v roce 1996 také s anglickou královnou Alžbětou II. Krásné zážitky, pro kluka z Chocně určitě,“ připomíná v dalším díle Kopaček na hřebíku Luboš Ku...

#74 Šimpanzům ani na Vánoce Krbeček podstrojovat nebude. Místo banánů dostanou zeleninu, granule a smlsnou si na cibuli

Žádné laskominy. A ani pomyšlení, že by tlupa šimpanzů dostala na Štědrý den na přilepšenou třeba trs banánů. „Štědrý den je v neděli, takže ráno schroupnou jablíčko a granule. A pak jim budeme jako obvykle servírovat šestkrát během dne hlavně zeleninu. I třeba pórek a cibuli, kterou ohromně milují,“ ujišťuje ošetřovatel primátů v plzeňské zoologické zahradě Tomáš Krbeček, že svým šimpanzům během vánočních svátků nijak podstrojovat nebude.

#73 Ani Pavol, ani Michalík. Penaltový mág o Bělehradu, Panenkovi, Baníku, nulách i jménu, které mu komolili

Trochu smolař. Formu měl Pavel Michálik na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let náramnou, s ostravským Baníkem získal dva mistrovské tituly, přesto přišel o tři velké turnaje. Na evropský šampionát v roce 1976 cestoval jako dodatečně povolaný náhradník až do Bělehradu na finále s Němci, o čtyři roky později ho z nominace na EURO v Itálii vyřadilo zranění, na olympiádu do Los Angeles československá reprezentace nakonec neodletěla, protože socialistické země ji na příkaz Moskvy bojkotovaly....

#72 Bundesliga nevyšla, na Francii ale nedá dopustit. Němeček o tamním občanství, ale i vínu, Číně a ranách, které si pořád líže

Zkoušky udělal a licenci hráčského agenta po naléhání svého někdejšího spoluhráče ze Ženevy Waltera Fernandeze získal, ale založit si vlastní agenturu ho příliš nelákalo. Vrhnul se po hlavě do projektu lyžařského a sportovního areálu Obří sud v Javorníku, ale projekt zkrachoval. „Banka nám ho sebrala a šlus. Musel jsem si olízat velké rány a lížu si je dodneška,“ přiznává v další epizodě pořadu Kopačky na hřebíku bývalý kapitán pražské Sparty i české reprezentace Václav Němeček, který se tak rad...

#71 Regeneroval v rybníku, svého života se nedokázal vzdát, i z Ruska prchnul. Přesto se stal Hartig čtyřikrát vicemistrem

Vletěl do velkého fotbalu jako uragán. Jedna sezona v dresu Klokanů a pět ligových zápasů navrch v té další mu stačily, aby ho zlanařila Sparta. Silná a velkými jmény nabitá, takže se v Lize mistrů probojovala v ročníku 2001/2002 ze základní skupiny do další fáze nejlukrativnější evropské klubové soutěže. S Lukášem Hartigem v sestavě, klukem, který ještě před půldruhým rokem kopal krajský přebor ve Velimi.

#70 Dukle pomohl k titulům, Slavii do Evropy, teď Rott už dvacet let šéfuje tréninkovému centru Sparty

Paradox? Určitě. Deset ligových sezon prožil v pražské Dukle, které dopomohl ke třem mistrovským titulům, dvěma primátům v Československém poháru a postupu do čtvrtfinále někdejšího Poháru UEFA. Rok oblékal dres Slavie, s níž skončil ve federální lize na třetí příčce, takže si „sešívaní“ zahráli na evropské pohárové scéně. Po skončení aktivní kariéry ovšem Oldřich Rott zakotvil v pražské Spartě. Už přes dvě desetiletí je totiž zlatý olympionik z fotbalového turnaje pod pěti kruhy v Moskvě manaže...

#69 Zlámalovy toulavé boty. I proto zažil obětování kozla, strachoval se v bance a ve Skotsku se ocitl na indexu

Má pravdu… Na světě není nejspíš jiný gólman, který by vstřelil v ligovém zápase gól ze hry a také dokázal zlomit tyč své brány. „Najděte mi druhého,“ vyzývá Zdeněk Zlámal i posluchače podcastu Kopačky na hřebíku, aby zkusili objevit někoho, komu se povedly podobné unikátní kousky hodné zápisu do Guinessovy knihy rekordů.

#68 Vachoušek o kariéře, Galácticos i své třinácté komnatě. Rodinná tragédie mě ranila, proto touha udělat díru do světa

Sestavu Bílého baletu i po dvaceti letech odříká, jako když bičem práská. Aby ne, vždyť to byl slavný tým Galácticos. Francouz Zidane, Portugalec Figo, Angličan Beckham, Brazilec Ronaldo… „Ale také Raul, Roberto Carlos, Salgado, mezi tyčemi brankářská legenda Casillas,“ přidává Štěpán Vachoušek další a další jména hvězd světového fotbalu.

#67 Adrenalin mu nechybí. Lavička o kariéře, konci s trénováním, ale i snu, který se mu nejspíš nesplní

#66 Advocaat mi to spočítal za Euro. Mareš nejen o konci v Zenitu a Spartě, ale i o podnikání po kariéře

„Nejspíš mi nemohl zapomenout, jak jsme jeho Nizozemce na evropském šampionátu v Portugalsku vyřadili. Proto mi to asi poté v Petrohradě spočítal,“ rozesmál se Pavel Mareš s jistou hořkostí ve tváři při vzpomínce na někdejšího trenéra „Oranje“ Dicka Advocaata. Právě jeho příchod do Zenitu totiž znamenal konec Marešova angažmá v městě na Něvě. „Někdy si říkám, že jsem se to měl ještě zkusit. Vždyť hned po mém odchodu vyhrál Zenit ruskou ligu, Pohár UEFA a nakonec i Superpohár UEFA. Odcházet jsem ...

#65 Žlutou kartu ukázal psovi, fotbal soudcoval i z kolotoče. Šoumen Paša chtěl a pořád chce fotbalem bavit

Co ten se toho na ligových trávnících navyváděl… Klidně přerušil utkání, aby se hráči mohli na stadionu brněnské Zbrojovky podívat na mexické vlny vzdouvající se na tribunách. Jindy poklekl, aby Petroušovi vlastnoručně zavázel tkaničku na kopačkách, v Liberci zase honil po hřišti divokou kachnu, která přiletěla od Nisy a usadila se v šestnáctce před brankářem Maierem. „Fotbal by měl sloužit k tomu, aby se lidé bavili. A já se o to snažil, i když jsem za to od komise rozhodčích slíznul tolik flas...

#64 Neúspěch hodili na mě, aby zakryli vlastní neschopnost, vzpomíná bouřlivák Petráš nejen na Mundial ´70 v Mexiku

Před slavným Aztéckým stadionem v Mexico City odhalili po světovém šampionátu v sedmdesátém roce jeho sochu. Mexičtí pořadatelé totiž vybrali z každého týmu startujícího na devátém mistrovství světa nejlepšího hráče, jehož skulptura měla navěky věků připomínat fotbalový Mundial, který jejich země hostila. Z československé reprezentace padla volba na Ladislava Petráše. Zákonitě. Vždyť nezkrotný enfant terrible z bratislavského Interu to byl, kdo v úvodním šampionátovém duelu v Guadalajaře vstřeli...

#63 V kasinu jsem protočil půl miliardy, bez prášků jsem myslel, že umřu. Otevřená zpověď jubilanta Petržely

„Někde jsem to plácnul, ale možné to je. Půl miliardy jsem v kasinech protočil,“ pátrá chvíli v paměti někdejší fotbalový car v městě na Něvě Vlastimil Petržela. „Protočil, ale kolik jsem prohrál, to fakt nevím. Měl jsem tehdy takové příjmy, že mě to nikterak nezatěžovalo. Vždyť hned při nástupu do Zenitu jsem bral sto tisíc rublů. A rubl se tehdy rovnal koruně. A k tomu čtvrt milionu dolaru ročně a navrch ještě prémie za vyhrané zápasy a umístění,“ vzpomíná čerstvý sedmdesátník na doby, kdy mu ...

#62 Pozdravil jsem Panenku a v Ďolíčku jsem skončil, vzpomíná Němec na konec v Bohemce, Slavii i reprezentaci

Před čtyřiceti lety to byl hodně překvapivý konec jednoho z mužů, kteří se postarali o historicky první titul pražských Bohemians. Jaroslav Němec ho pomáhal Klokanům vystřílet, jenže pár měsíců po mistrovské korunovaci z Ďolíčku zmizel. A ke všemu k vršovickým sousedům do Edenu. „A to jen proto, že jsem se před odvetou druhého kola Poháru mistrů ve Vídni zastavil s Panenkou a pozdravil ho,“ vzpomíná v další epizodě Kopaček na hřebíku ve svém rozlehlém panství plném rybníků, luk i kusu lesa ve St...

#61 Proč si Chovanec připadá jako Bohdalová? Proč si nikdy nepustil baráž s Belgií? A proč by mezi rozhodčí už nevlezl?

Zkusil a zvládal ve fotbale pomalu všechno… Roli kapitána pražské Sparty v dobách její největší slávy, kdy získávala jeden mistrovský titul za druhým a v pohárové Evropě porážela takové velikány, jakými byli a jsou madridský Real nebo Barcelona. Roli jejího trenéra, stejně jako trenéra české reprezentace, s níž vyhrál kvalifikaci o postup na EURO 2000 bez ztráty jediného bodu, což se předtím nikomu v celém světě nepovedlo. Ale vyzkoušel si i práci generálního sportovního manažera, prezidenta klu...

#60 Panenkovi radil s penaltou, pak ji sám zkusil a Kocek hrozil, že nejpilnějšího sběratele medailí zastřelí

Na památný evropský šampionát v šestasedmdesátém roce ho trenéři Ježek s Venglošem povolali dodatečně, společně s brankářem Pavolem Michalíkem přiletěli do Bělehradu až na finále, partii s Německem sledovali z lavičky náhradníků. Přesto byl František Štambacher první, kdo objímal Antonína Panenku poté, co legendární penaltou rozhodl při závěrečném rozstřelu o evropském zlatu pro československou reprezentaci. „Rychlost jsem měl vrozenou. Uplatnil jsem ji na hřišti i při oslavách,“ usmíval se ve s...

#59 Italskému sudímu jsem v baráži facku nedal, zato Jačiansky mi jednu pořádnou fláknul, přiznává bouřlivák Galis

Vzpomenete ještě? Na Slovensku se 30. října roku 1975 nepracovalo. To proto, že na bratislavském Tehelném poli se hrál klíčový zápas kvalifikace o postup na evropský šampionát do Jugoslávie s Anglií. Odložený, protože den před tím se sice hrát začalo, ale po šestnácti minutách zahalila stadion tak hustá mlha, že italský sudí Michelotti utkání ukončil. Hrálo se druhý den ve dvě odpoledne, a právě v tomto střetnutí se stal národním hrdinou dnešní host pořadu Kopačky na hřebíku Dušan Galis. On to b...

#58 Tabu staré čtyřicet let prolomeno. Zadina promluvil o domluvě s Duklou i promluvě s Pospíchalem za zamčenými dveřmi

Čtyřicet let držel bobříka mlčení. Až po čtyřech desetiletích trenér Jozef Zadina promluvil, co se všechno dělo a seběhlo, když fotbalisté Bohemians kráčeli v ligové sezoně 1982/83 za mistrovským titulem, na který v předposledním kole po domácí výhře nad Žilinou 4:1 skutečně 12. června dosáhli. V dalším díle pořadu Kopačky na hřebíku ale mluvil i o tom, kde se v něm vzala ta jistota, že po porážce v Brně Klokani už další zápas neprohrají a mistry československé ligy se stanou.

#56 Do Vítkovic mu pomohl Himl. A tam hrozil generální trenérům samopalem. Šourek o tom, co si v kariéře prožil

Pro fotbalové Teplice se stal personou non grata. A na dlouhá léta. Přitom na staré, tolika pověstmi opředené Drožďárně vyrostl, na Stínadlech hrál v dresu sklářů ligu, zažil v něm ovšem i sestup z nejvyšší soutěže a také dva marné kvalifikační pokusy o návrat. V osmdesátém roce s Hradcem Králové, o rok později s Vítkovicemi. A právě druhý nezdar přivolal na Jiřího Šourka zlobu a hněv fanoušků a spoustu pomluv navrch. „Co pomluv, přímo lží, na kterých nebylo ani zrnko pravdy. Nejhorší přitom byl...

#56 Za gól Portugalcům mi děkoval i Beckenbauer, vzpomíná „Bohemák vršovickej“ Vladimír Hruška

„Jsem vršovický Bohemák. Stoprocentní,“ vrací se někdejší urostlý, vysoký a každé soupeřově obraně nebezpečný útočník pražských Klokanů Vladimír Hruška v dalším díle podcastu Kopaček na hřebíku k údobí své kariéry, které mu pravověrní příznivci zelenobílých barev z Ďolíčku hodně zazlívali a vyčítali. To když se na počátku nového milénia v dobách existence dvou Bohemek dal do služeb té střížkovské. Jako trenér, samozřejmě... Co ho k tomu vedlo? Proč tehdy přijal nabídku Michala Vejsady a šel trén...

#55 Nebyl ve straně, tak mu sebrali pásku. Před čím varoval Vengloš? Vízek nejen o své kariéře

„Říkám to čtyřicet let a řeknu to po stotisící stejně. Největším zážitkem mé fotbalové kariéry byly olympijské hry a zlatá medaile, kterou jsme z Ruska přivezli,“ zapřísahal se Ladislav Vízek v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku, že primát na turnaji pod pěti kruhy v osmdesátém roce trumfl všechno, čeho během kariéry dosáhl. A nebylo toho málo… Tři ligové tituly a tři vítězství v Československém poháru s pražskou Duklou, jejíž dres oblékal jedenáct sezon, bronz s národním týmem na mistrovst...

#54 Talent od pánaboha Kříž o kariéře, která se nedá vrátit, i Netoličkově pozadí na Camp Nou

Dukla si od něho moc a moc slibovala. Rychlý, technicky vybavený, talent od samotného fotbalového pánaboha. Na pražské Julisce v něm viděli nového Rudolfa Kučera, slavného plejera vojáků v dobách jejich největší slávy. „Tomáš dostal do vínku nebývale velkou míru fotbalového talentu, bohužel ho nedokázal plně rozvinout a uplatnit," povzdechl si někdejší dlouholetý předseda Dukly Rudolf Kocek poté, co Kříž odcházel po osmi ligových sezonách z Julisky do německého Darmstadtu hrajícího II. bundeslig...