¶ Úvod do Biodiverzity a Poklesu
Hezký den. Tentokrát vás vítáme z Českých Budějovic, z odloučeného pracoviště Čekglobu, ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. A pojďte si dnes budeme s profesorem Pavlem Kindlmanem, vedoucím oddělení výzkumu biodiverzity. Pane profesore, vítejte. Dobrý den. Dobrý den. My si dnes budeme společně povídat o biodiverzitě a já se na úvod zeptám, proč se o ní dnes tolik hovoří? No, biodiverzita...
Pod pohybem biodiverzita se vlastně chápe obvykle počet druhů organizmů, které se nacházejí na nějaké jednotkovej ploše. Proč na jednotkovej ploše? No, protože na velkém území, já nevím, třeba Azie, budeme očekávat, že bude asi více druhů organizmů, než třeba na Novém Zelandě. V poslední době, řekněme desetiletích, vznikla velká obava o to, že ta biodiverzita nám klesá, že počet druhů organismů nám rapidně klesá. A to samozřejmě potřebuje nějakou rigorózní úvahu a monitoring.
a zjištění, jak to vlastně je. A kvůli tomu vznikla pod záštitou OSN mezinárodní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby. Základní závěry, k kterým jsme došli, bylo, že ta rozmanitost nebo biodiverzita, chcete-li, skutečně klesá míře, kterou jsme v historii zatím nepoznali. Aspoň v naší lidské historii. Měli jsme teda pět vymírání, jak víme, že už ze školy, tak ty byly samozřejmě větší.
To, co se děje teď, když se podíváme zpátky na tisíce, deset, tisíce let zpátky, tak to tady nebylo. Celosvětová, abyste se udělal takový... o tom, co to znamená, to vymírání, tak celosvětová míra vymírání je nyní až stokrát vyšší. než byla průměrná míra vymírání za posledních 10 milionů let. Odhaduje se, že na světě existuje asi 8 milionů druhů organizmů.
Ty odhady se různě liše, ale těch 8 milionů jsme došli teda na základě těch článků, který jsme prošli. A z toho asi 1 milion je více či méně ohrožen vymíráně. či té jedna osmina druhů, je ohrožená vymíráním. Mnohí z nich můžou vymřít už během nejbližší desetiletí. Počet druhů... těch původních druhů na většině suchozemských stanovišť poklesl nejmíně o 20%. Především po roce 1990. Je vidět, že ta míra jako roste. Od 16. století působením člověka vyhynulo zhruba 682 obratlovců.
Jenom pro ilustraci jednoho taxonu. A tyto ztráty jsou ze značné míry důsledkem lidské činnosti.
¶ Hlavní Příčiny Ztráty Biodiverzity
To je vlastně poprvně, kdy tahleto vymírání je způsobené živou bytostí a dokonce bytostí, která sama sobé považuje za inteligentní. Mezi hlavní příčiny toho patří... změny ve využívání pevniny a mořeči, stráta přirozených stanoviští. Já se zmíním, co jsou přirozené stanoviště. Druhý důvod je... Lov, průmyslové rybo, lov především, ale i lov prostě suchozemských živočichů a tak. Třetím důvodem je klimatická změna.
Čtvrtým důvodem a velice vážným je rostoucí množství odpadů, který nacházíme především v mořích dneska. A další je šíření invazivní druhu.
¶ Důležitost Přirozených Stanovišť a Populací
Proti právě ubývání přirozených stanoviště hlavním důvodem pro pokles biodiverzity? No tak, přirozené stanoviště jsou už... z jejich definice, vlastně útočeštěm těch nejvzácenějších druhů, které už dneska nedokážou přežít někde jinde v těch našich hřebkových lánech. Když se podíváte na tenhle obrázek, tak to je přirozený.
les smrkovej. Je to něco úplně jiného, než ten les, do kterého chodíte na houbě a kde na zemi je jenom jeličí a podobně. Tady to je soubor mnoho organismů, které mezi sebou navzájem interagují a to je právě... co potřebují ty vzácný organizmy, aby byly v interakci s těma ostatníma. Aby kvůli tomu přežijou, protože budou mít co hrát, budou mít po čím seskovat a podobně.
Čili to je první věc. A proč teda ubývání? Ubývání ukážu na tomhletom obrázku. Každej druh, aby mohl na tom stanovišti přežít, řeknete si, dobře, tak máme... přirozeného stanoviště, tak uděláme hektar přirozeného stanoviště od každého biotopu, tak by to mohlo stačit. Nestačí. Protože druhy potřebují určitý prostor k tomu, aby mohli přežít. A proč? To ukazuje krásné studie amerických vědců na ovci tlustorhej, kterou dělali v Americe na asi stovce stát a sledovali je po 50 let.
kolik těch stát, jaký procento těch stát přežije v závislosti na tom, jak ty stáda jsou na začátku, pokud jsou veliký. A tady máte výsledky. Pokud ty stáda měly 15 míně jedinců, tak tohle je procento přeživších. Tak to procento přeživších klesalo a do 50 let byli všichni vychcípani. Totež, když bylo 16 až 30, 31 až 50. Když jich bylo 51 až 100 na začátku jedinců, tak některý stáda těch 50 let přežili, ale byla jich tak polovina. A teprve...
Když bylo v tom stádu na začátku více než sto jedinců, tak přežili všechny. To ukazuje, že k tomu, aby ten organismus přežil, je třeba, aby... měl dostatečnou početnost. A tohle bylo potvrzené na mnoha dalších studiích. A aby měl dostatečně velkou početnost, potřebuje k tomu taky dostatečně velký areál. Tohle to má krásný aplikace třeba i u nás v věcech, který nás zajímají a třeba na Šumavě. Na Šumavě je taková i ten ikonický organismus Tetřev. Tetřev Rušec. A na Šumavě žije 550 až 570 Tetřevu.
Ta minimální života schopná velikost populace je 470. To bylo zpočtené v nějakých studiích. K čemu je biodiverzita důležitá pro člověka?
¶ Proč je Biodiverzita Klíčová pro Člověka
No, proto se to nezdá a na první pohled to člověka nenapadne. Ale vezměte si třeba opilovače. Co budeme jíst, když opilovače nebudou? A neopilí nám, já nevím, jabka třeba. Nebudeme mít jabka. Nebo vezme si další věc, kterou jako málo kdo si uvědomuje léky. 75% léku na rakovinu je biologického původu. Někde prostě. A co my víme, když tady naší zásluhou v úvozovkách vyhine nějaký druh, že jsme zrovna nevyhubili nějaký druh, který byl potenciálním zdrojem nějakého léku na...
Dejme tomu rokovinu třeba. Rekreace. Budeme se rekreovat v supermarketech nebo tady, to je naše idea, se rekreovat, anebo chceme mít to, co zpívá. Vaby daněk jako naše děti budou mít místo klesa a klátku smetí. Čili tohle to asi není náš ideál. Musíme si uvědomit, že vlastně my lidi... Jsme v podstatě na vrcholu takové pyramidy. A to, že si žijeme dobře a že máme svoje domečky, je zásluhou toho, že pod náma je fůra...
dalších organismů, který nám tohleto umožňují. Či proto je biodiverzita důležitá. Prozraďte, proč vy jste si vybral jako hlavní skupinu, kterou se zabýváte, právě orchideje. Prozraďte, co je na nich zajímavého.
¶ Fascinující Životní Strategie Orchidejí
No, protože jsou krásný. Podívejte se na ty obrázky, nejsou to nádherný kytky. A navíc, to si málo kdo uvědomuje, kdo se z níma nezabývá, mají strašně zajímavý životní strategie. Podívejte se třeba tady. Tohle to. Je kytka, která patří mezi malpigiáce a dává nektar, vyrábí nektar a to je vlastně odměna pro její obylovače. Když přijdou, napijou se nektaru a sebrou se nějaký pil a odnesu ho někam jinam. Tadyto je orchidej Oncidium. A orchideje jsou veliký podvodníci.
Ne všechny, ale mnoho z nich se tváří jako kytka, která nektar vyrábí. Ale ve skutečnosti oni nevyrobí nic. Tím ušetří furdu energii. Ale čmeláček, když přiletí, on si myslí, že to je taky kakve, který najdete nektár. No a najednou zjistí, že tam žádný nektar není.
Ale už nabere se na sebe ten pil a když to udělá párkrát, tak ten pil přinese z jedné kytky na druhou u těch oncidí. A oni nepotřebují ten nektar vyrábět. První věc. Druhá věc, jak ty orchideje šidí, jsou třeba, že oni imitují samičku. Sameček lítá. A vidí Ježišmarja, tady to bude asi samečka. Tak na ní přilítne. A zkouší s ní kopulovat. A ono to nejde, že to není samička a lekytka. Ale jak s ní zkouší kopulovat, tak na sebe z těch brlek napahá prostě různej pil.
No a když tohle udělá vískrát, tak přenese ten pil z jedny kytky na kytko. Nebo tohleto, to není přímo šálení, to je Serapius, kterýž je ve středomoří především. A ty zase působí jako hotel pro opilovače. Opilovač vlze, protože mají velikou tady dílu. Tak on si vlze. Jo, má tam teplíčku a prostě přežije noc a druhej den vyleze. Jenže mezi tím se otře o ty brýlky, nabere na sebe pil a druhej večer půjde do jiného hotelu a tam ten pil prostě přenese.
Takže to je fůra věcí, které jsou na životě těch orchidej zajímavé. A jak říkám, jinak jsou to, podívejte se, tohle je orchidej. To jsem nafotil v jíhozápadní Austrálii, tady od Persu, když se jede na jich. Tak tam jsou, tam vypadá to takhle. Oni mají strašně, tam takhle, tam... jsou pravidelní požáry v téhle oblasti. Ono je tam sucho, horko a vznikají tam požáry.
Ty orchideje, protože jsou špatný konkurenti té všude, tak oni mají strašně rádi, když po požáru tam nic není a oni rychle vyrezou. Je to krásný, že vidíte prostě požářiště, ještě popel. No a z toho už vylejzají kvítky těch orchidej. Oni dokonce australáci dělají to, že seberou semínka, tu zem tady odsáď a nějakej ten popel a prodávají to a můžete si z toho tu orchideji vypěstvat, protože ten popel je trigger jako roznětka prostě toho, aby ta orchideji...
vyklíčila. Takže strašně zajímavý strategie a strašně krásný kytky. Tak proto je to jako cený. Jedna kolegyně z mého týmu. Marta Kolanovská se soustředí na to, aby vytvořila, aby opisovala druhy, který do posud měli nalezen. nebyly nalezeny. Je jí něco přes 30 a zatím popsala 300 nových druhů. Přes 300 nových druhů. Jeden z nich, takový zajímavý, je tohleto, tedy Pogon Diabolikos.
Proč diabolikus? Protože když se podíváte semhle, tak to připadá, nebo aspoň mě to připadá, jako hlava dňábla. Tak proto je diabolikus. Marta se soustředí hlavně na Jižní Ameriko a především na Kolumbii. Tohle je Kolumbie, tady máte Bogotu, Venezuelu, Peru. Ecuador. A ona v této oblasti tvoří... výzkumnou stanici, která bude se soustředit na výzkum orchidy. A tam bychom jezdili a zkoumali ten biotop lokální. Ono to vypadá zhruba takhle.
ten biotop, který tam je, a fura orchidy. Divácky asi nejzajímavější bude třetí část, kterou jsme dělali, a to je výzkum na nový Gvineji. To je výskunová stanice v KUOZOVKÁK. jak vidíte, tak velice moderní, kde jsme pracovali. To je místní hotel a tady to je místní laboratoř. Zde jsme pracovali na následující věci. Tady ukážu pár obrázků z toho, jak se tam žije, ale budu povídat jinak. Ty místní obyvatele tady provozují tzv. stěhovavé zemědělství.
A to je věc, že oni vždycky vykácí, já nevím, hektar lesa a pěstují si tam ty své plodiny. A když to vybydlí, když to prostě v těch tropech snadno vymlátí veškeré živiny. pokácejí druhou část lesa a tady to nechají být a zarostou to. Takže my tam máme mozaiku prostě původního lesa, lesa, který byl před 10-20 lety vykácený. No a lesa, který se kácí právě teď. A kolega, který tam má výzkumnou stanici na papuji, se domluvil s jednou stanicí, že oni budou to kácení provádět.
pomalu strom po stromu a přijde tam prostě banda Papuánců, který vždycky ten jedlodvej strom voholívo listí, zváží, kolik tam je listů, nachytají tam všechny berberky, prostě všechny hmyzáky a determinují potom... co je tam zámizáky. No a nás pozvali na to, aby jsme tady přitom sbírali... Tady vidíte, jak dává do herbářů to listí z těch stromů. Dva jsme tam byli a manželka. Determinovali jsme orchideje, které tady jsou. To jsou celkem unikátní data.
Protože to jsou data ze stromů, které může být vysoké, kam někdo jako nedošahle. Když vy ho pokácíte, tak zjistíte... co roste i tam nahoře, nejenom dole, i tam nahoře. A to máme všechno zaznamenané. A determinujeme teda mnoho z těch druhů třeba není vůbec popsaných. determinujeme, na jakých druhých stromů existují jaké orchideje, které mají rádi vysokou polohu, nízkou polohu a tak podobně. Primární les.
ten nepolušenej nebo sekundární les, ten, který byl kdysi vykácaný a rost znova a tak dále. Tyhlety všechny kytky se přivázaly na takový... a udělali jsme z toho... v úvozovku a sbírku, protože my, když jsme to pokázali, tak jsme je našli často ve starolním stavu a to nedeterminujete druh. Tý orchideje. Vy ho potřebujete dopěstovat, takže proto nám papuánci udělali takovýhle orchidárium. Během týdne ho měli hotový a do toho orchidária jsme dali tisíce.
tisíce na takhle nazbíraných kyte, který by stejně jinak cípli, prostě jinak by zůstali v tom pokáceném. No a pravidelně tam chodili a... Když nějaká vykvetla, tak to vyfotili, zaznamenali datum a prostě číslo té orchidy a tak. No a z tohohle teda děláme potom závěry o populační dynamice. a hlavně teda o diverzitě orchidejí v těch primárních lesích, sekundárních lesích a takhle, což je myslím celkem unikátní věc.
¶ Kůrovec a Šumava: Klimatické Dopady
Další skupinou, o kterou se zabýváte, je škodlivý hmyz a v poslední době jsou v tomto smyslu známy vaše aktivity ohledně působení kurovce na Šumavě. Tak o co to vlastně šlo? Šumava. První otázka je asi, proč zrovna šumavá, proč ne třeba krkonoše. Když se podíváte na mapu republiky, tak člověk vlastně žil především v těch nižších polohách, tady ovnitř.
A tam už to převoral prostě všechno. Všechno přeměnil na pole a velkosklady a města a dálnice a nevím co všechno. Tady těch původních biotopů najdete minimum a když tak jsou nějaký malý. Co bylo dlouho uchráněné, byly hraniční hory, kam se člověk normálně nedostal. Ale i ty byly po druhej světové válce tam, kde se mohlo. To znamená na hranicích s východním Německem nebo s Polskem.
Tak tyhle ty hory byly taky zasažený turizmem, výstavbou rekrátních zařízení a takhle. Čili tam už je těch přirozených stanovež taky málo. A ty? Jejich úbytek je právě snižet oby reversitu. Jediná část republiky, kde jsou vysoké hory a kam se nemohlo, je právě Šumava. Tady to jsou taky hory, protože vlastně sousedila s Německem nebo s Rakouskem, no a tam se nesmělo do hraničního pásma. Čili tyhle ty hory zůstaly v podstatě netknutý.
Pak taky byly takové fámy o tom, že ten kůrovec se rozšířil ze Šumavy do zbytku republiky. místa, kde byl rozšišený tohleto taky dříve či později. Ale tohleto probíhalo v letech 2015 až 2019. Tohleto vzniklo v těch letech. Tahleta kalamita. V době, kdy na Šomujeve už nebylo prakticky nic, tady se podívejte, tady je skoro 0,0 nic. Čili jak by kůrovec v téhleté době mohl přeletět, a ono to začalo tady potom, ta klamita.
tak on by musel mít nějaké aerolinky a dispečery, které by ho nasměrovaly, že musí přeletět semhle a pak se vracet semhle, kde to vzniklo později. To je naprosto nesmysl. Skutečný důvod, proč vznikla tahle kalamita, je, že leta 2015 až 2019 byly velice suchý a horký.
A to je špatně pro smrk, který, jak víme, je doma v těch vysokých polohách. A tam není horko a sucho. A když byl vysázaný tady uměle prostě člověkem... protože to bylo moudní a protože se dobře zpracovává, tak on v těchto kritických letech byl smutný, vadilo mu to.
Měl máno pryskyřice a on pryskyřici používá na zabíjení toho kudovce. Když mu tam přijít nějaký kudovac, tak on ho zaleje pryskyřici a tím ho vlastně utopí v tej pryskyřici. A to teďko tu pryskyřici on neměl, čili byl strašně náchylnej i na malý... množství kůrovce, no a tím pádem vznikly prostě ohniska, které se rychle rozširovaly a tím vznikla tahle ta velká kalamita. Teď se odhaduje, jestli bude letošní hodok zase suchý a horký, takže...
¶ Globální Oteplování a Levhard Sněžný
Bude další nástup kůdovce, uvidíme. Jakou roli hraje v poklesu biodiverzity globální oteplování? Tak hraje určitě. A ono nejlíp asi z toho, co děláme, se to ukazuje na dalším zvířeti, kterým se zabýváme, a to je sněžnej levhard. Ten žije v Ázii, my se zabýváme jeho populacema v Nepálu. On žije v... ve vysokých polohách nad 3000 metrů. A v podstatě má takový dvě hranice. Horní hranici tvoří...
skály, který je někde kolem těch pěti tisíc metrů, kde už nemá co žrát, protože on tam nemá žádnou potravu. A dolní hranici tvoří ty nejvyšší vesničky, které jsou kolem těch, já nevím, tři tisíc. 3500 metrů, kde už oni ty místní pastevci, jednak on se bojí, on chce ke člověku, a jednak ty místní pastevci tam mají kozy, no samozřejmě ty kozy brání, takže on má takový kory. mezi tím. A když přijde globální oteplení, tak samozřejmě ty kozy
budou postupovat, ty domácí koze budou postupovat nahoru. I lidi budou postupovat, protože jim tam bude teplej, tak budou postupovat nahoru. A tím pádem se zúží ten koridor pro toho leharta. To my právě zkoumáme, co se může stát. Jak to děláme? Jo, tady máme ještě teda jeden obrázek. Tohle už je pro levharta moc vysoko. No a tady už jsou takový hod dolní. dolní meze, kde ještě může žít, kde má potravu. Ale tohleto tady už vidíte, že jsou lidský obydlí a tamže už asi nebude.
Jeho hlavní potravou v divočině jsou dva druhy, horský kos. nahoru modrý, to je tohleto, který se nalejzá především v oblasti Annapurny a tam je hlavní potravou toho levharta a se mu takhle bočně zopne nějakou to domácí kozu. nevidíte krásný stádo toho nahovra. My chceme na ty nahovry, máme obojky, který jim chceme... nasadit, chceme je chytit. Hypnocizační poškou je uspat, nasadit obek a pustit hlav. V tom obojku je vysílač, který přes satelit nám bude...
dodávat souřadnice, kde ten nahor žije. Čili budeme vědět, kde je a jestli aktivuje, jestli se pohybuje nebo ne. A z toho můžeme usazovat, co se stane při globální oteplení, jestli on půjde nahoru nebo nepůjde nahoru a takhle. Druhý druh, kterým on se živí, ten Levhard, je tár himalajský a to je... To je zvířek, který spíš je jeho potravou v oblasti Everestu. Tak tam jsou relativně malé populace, ale ten tár prostě je.
¶ Metody Výzkumu Sněžného Levharda
Tady hlavní potravou pro Levharta. Jak my zjišťujeme, kde ten Levhart je pomocí fotopasti? Tady vidíte fotopast, kterou kolega z našeho... On je nepálec původem, ale pracuje v mém vodělení ze Bikram 400. A tam instaluje fotopasti. My máme 50 fotopastí, které on instaluje na různých místech. jedných oblasti a sleduje, kde kde se ten Levhart vyskytuje. A my potom jsme schopni ho určit pomocí zbarvení těch fleků na kořešině, jestli to byl Pepíček nebo Mařenka.
No a výsledkem je, že prostě máme mapy, to je Nepal, tady to jsou nížiny a tady to jsou ty vysoké hory. My máme tady schéma vhodnosti habitátu, či stanovišť, pro tohle varta. To, co je modrý, je velice příznivý, pro tohle varta tam on žije. A to, co je žlutý, tak tam nežije. To je prostě pro něj nízkouš. A my se díváme, co se stane, když... Samozřejmě pomocí GPS, GISových metod, můžeme zjistit, co se stane, když se zvýší teplota. Že tyhle ty nám různě vymizí.
A budeme se koukat, jestli tam ještě zbydou biokoridory, aby mohly se pohybovat mezi nima, čili aby třeba tam, kde vymizí, aby to bylo posílené, tam je ta populace někde, kde ještě přežil a tak. Či to je vliv globálního oteplení. Říká profesor Pavel Kindlmann, vedoucí oddělení výzkumu Biodiversity. Děkuji za rozhovor. Děkuji za pozvání.