122: PODCAST ROKU - celý díl

Děkujeme. Děkujeme strašně moc, protože je to samozřejmě díky vašim hlasům. Je to divácká cena. A prostě bez vás bychom to nevyhráli a strašně si toho vážíme všem, který prostě to tam naťukali. Všem zakládali ty maily. Pozor, 28... 1944 lidí hlasovalo pro nás. To je strašně moc. To je strašně moc.

Jako takovou tu větu, jak říká Karel Go, tak my jsme to nečekali, nebo já jsem to nečekala, jak říkával. To jsem opravdu nečekal. Tak to jsme si opravdu s Ornelou říkali. No to jsme si říkali, řekni, kdo byl v té naší kategorii. protože to byla největší

konkurence, která vlastně v těch podcastech vůbec mohla být. Říkal to i Lukáš Hejlík na pódium, my jsme totiž vůbec netušili, v jaký kategorii budeme, takže tam se začal dělat sport, my už s Ornelou, tak to ještě asi nejsme my a byli jsme v kategorii rozhovory a zábava. Kde byl pozor? Hypecast, Chumelenice, Lepší už to nebude, Čestmír Strakatý, Brocast, Ukolatého stolu, Středověk, Mikíř.

Easy Cast Jakuba Kotka. Prostě tyhle úplně jakoby nejslavnější. Ani na ty část jsme porazili Mikíře. Vlastně nebyl vidět, ne? To jsem musela. Ne, opravdu to byla... Je mi poceť, jak jsi řekla. Toto je za poveru. To už je rok. Ale opravdu jsme v té nejsložitější kategorii a když jsme tam seděli a oni vyhlásili top 5 finalistů, což právě byly ty, co jsem teď přečetla a pak vyhlásili... Pusty pod čarou.

Ty nevyhlásili. Vyhlásili jenom těch pět. Mikiř nebyl na plátně, víš? Na plátně byl. Agáta Ornela, Hypecast, Chumlenice, Lepší už to nebude a Čestmír Strakatý. Těhle pět. A vyhlásili. Chumelenici na třetím místě, Hypecast na druhém a my s Orny v obědě. Tak nic no, tak to vyhne Česmír. A hold příští rok. Agáta a Ornela. Děkujeme.

Šílený. Jako my jsme fakt úplně, ne jak se říká, srali magi v kostkách. Jakože my jsme úplně ledový ruce, takhle jsme se drželi. Ale prostě to bylo... z té nervozy. Já jsem tomu chtěla věřit. Ty jsi tomu nevěřila vůbec. Ale já jsem tomu ve skrytu duše furt šanci dávala. Že jsem nám jako věřila. Já vůbec, ani na vteřinu. Poslala jsem přání do vesmíru a ona se opět stala. Ano, manifestace opravdu funguje. Tak dobře, a já jsem teda tomu nevěřila, no.

No ale my jsme takové vyhlásili to naše jméno, my jsme se zvedli, nás polil strujnej pod, obě dvě chytli jsme se za ruku, jak kdyby nám bylo pět a šli jsme tam. Lidi i tleskali. Jo, nikdo nepískal. Nikdo nepískal. Nikdo nebučel. Jo, protože, jo, ty jsi říkal, já se budem, aby nikdo třeba nepískal. Ne, nikdo neto. A ještě tam byla taková jako věc, že tam byl něco jako padací most.

kde byl prostě opravdu propast a na to pódu jsem musela jít přes takovej chodníček. A já jsem říkala, jestli mi tady ještě upadnem prostě z toho mostu, tak máme zlomený i nohy. Takže no, bylo to zajímavé, že jsme za ruce, já jsem teda zakopla ještě. tě vokoberec, ale potom si řekla, kdo z nás bude mluvit? A ty si říká, já hrozně nechci začít a já, já taky nechci začít. No tak já jako starší jsem. Ano. Než by to tam bylo traplý a po obědobě jsme mlčili a říkám, okej, no tak musím.

No takže jsme poděkovali všem lidem. Všem lidem, co nám poslali ty hlasy. Řekli jsme, co jsme už jenom dokázali. No to jsme ani zdaleka neřekli všechno, ale prostě jako když tam jste a jako... Nejsme úplně jako zvyklí mluvit do mikrofonu před nějakým živým publikem zase jako... Taky, a tak moderovali jsme, nebo já jsem jako moderovávala. No dobrý, ale... Víš co, jakože já nemám stres normálně z tohohle. Ale jako pro ceny běžně nechodíme. To ne.

Jo, je to úplně něco jinýho, než jdeš moderovat, já nevím co. Přelídku. Je to něco jinýho, no. Je to úplně něco jinýho, protože vlastně tady se jako oceňuje naše jako práce. No. Jako reálně, chápeš? Vypráte jsme dvě lobotomky. Konečně. To jako někdo taky ocenil. A to není málo, takže prostě to je nezvyklý na to, že když my dvě dostáváme takový jako mediální masáže a třeba občas i nějaký ostrý hejty. tak je to prostě vlastně takový hezký šok.

někdo řekl, že co jsme si tady dovolili vyhrát a tohle. Četla si ten článek, co jsem ti posílala, jak vyšel na Expressu, který byl teda napsaný tak, že já jsem ho poslala tobě, mýmu manželovej a poslal mi ho pozor. můj otec, který se furt tak jako celou dobu vysmíval našemu podcastu, jo. Tak mi ho poslal. Takže si ho nepozve. Ne, takže mi ho poslal, zavol a mi řekl, že je na mě strašně pyšnej. A já jsem vám ho právě poslala, když jsem přišla domů a mirek, tak kolik ti to stálo a já prosím.

Když říkala, tohle je článek, ten Petr Konečný, to napsal šéf redaktor Expressu, který mě fakt nemá rád, který mě jako v čemu, že tak mě jako vykoupe, fakt jako brutálně. A ten článek... Vygooglujte si ho, holky. Bohu klidně tam napíšem někam do odkazu. Tak ten je vlastně napsanej tak jako hrozně hezky. No protože... A je to tak jako schrnutý přes jakýchkoliv příkraz.

Ale že prostě hold asi funguje to, když dvě holky bez třiceti lidí v týmu si to připravejí a baví se lidsky, za což děkujem vás, že vás to hlavně baví. Prostě autenticky.

Ne, bylo to fakt jako hrozně hezky napsaný, takže to mě jako možná udělalo ještě větší radost než ta cena. A mně se jako i líbilo to, že tam vlastně zmínil, že máme jako naprostou tu svobodu toho našeho autentického projevu, že opravdu tady... není nějaká dramaturgie a pan režisér, co by říkal a tohle jako už je za hranou, tohle nemůžete říct jasně. Občas se na tu hranu dostaneme, ale to je i součást toho našeho kouzla, prostě máme ten náš hlas.

A nejenom, že je slyšet, ale umíme ho kolikrát ve zlato obrátit a někomu pomoct. Takže je to taková, jako mně se líbí ten náš gulášek. To je glášek, protože máme tady ty bulvární kauzičky, naše životy, nějaké hádky, do toho prostě charitativní projekty.

To je prostě holčití drbárna, prostě rady a porady. Je to jako trochu. A když jsou těch zbírek, tak vás musíme stále vyzvat, ještě fort není vybráno. No. Na tu Amálku. Takže na ní myslíme. Jsme na nějakých 55%, ale to musíme zvládnout, než začnou prázdněné holky. Ať si to potvrdíme. No, takže jinak... Jinak jsme dostali diplom.

Jako ve školce. Ten je ale krásnej. Ten je krásnej a potom tady máme tuhletu skleněnou sochu, kde... Jako mobil, ne? No je to skoro jako mobil. To má být mobil, ne? Ale ono to... Nevím. Ale ono, to není asi, nevím si na tu kameru je to vidět, ale je to japonským lejzrem zevnitř, prostě jakoby vyrytý ty věci, jako podcast roku, tady je číslo 25 a tady jakože...

hlasová nějaká frekvence nebo co? Takže to jsem chtěla říct. Zvuková. No dobře, tak hlasová. Zvuková, zvuková. Děkuji. Že ne, ta znaková. Znaková frekvence. Při podcastu. Přesně tak, takže je to taková zajímavost. A my to tady uložíme prostě v našem studiu. Protože máme v obě hrozně dětí a divoký domácnosti a asi by to jako, já jsem ráda, že to u mě přežilo v podstatě tu jednu noc.

A je pravda, že jsme dostali ceny dvě. Když jsme dvě, dostali jsme jednu. Všichni dostali jednu. Tam byly i podcasty, že tam bylo třeba pět lidí. Takže máme jednu, Orný ji odvezla domů a teď už je tady zpět v bezpečí. Tady jenom tak přibýváte. Třeba je mít někdy dvě. A když si fakt bude moc tu jednu zít. Na památku do důchoděku, ne. Jinak jsme zjistili, že opravdu máme nejhnusnější profilovou fotku ze všech podcastů, co tam byly. To není pravda. Všichni tam mají takovou umělec.

A my tady máme, jak kdybychom si to, nedělali jsme to sami, nebo nedělal to Pepa? Ne, by bylo to tenkrát narychlo. Já třeba osobně oranžovou barvu ani moc nemusím. Já ji taky jdeme ráda. A tady si pamatuju, jak jsem si fotila selfiečko v Lelosi Legínách na zahradě. Ty jsi teda měla profifocení, tady máš pís... sek na puse, to vím, ve žlutejch hlásních. A takhle jsme vlastně ty naše tenkrát aktuální fotky takhle odřízli ty hlavy, dali to k sobě a...

Někdo už nevíme, kdo to dal na tom vrančí, ale zase. Ale ještě je to bořízlý, tak jako příšerně ty fotky. Ale mně zase přijde, že to má to svý kouzlo, že je to tak vypíčený, že opravdu... To tam svítilo mezi úplně všema. Jakože je to tak... Tak blbý, až je to dobrý. Takže to zůstává. Takže to zůstává. Určitě to měnit nebudeme. Normální definice. Je to tak blbý, až je to dobrý.

To je šílený. No jinak ještě prosím tě, bych chtěla říct k tomu umístění, jo. Protože my jsme celkově byli... Ještě třetí, teď se nevyhlasoval podcast roku jako ze všech, ale kdyby se vyhlašoval, tak my jsme třetí, což je neuvěřitelný. Protože opravdu jí zločiny, který měly 80 tisíc, to se prostě nepočítá. Takže kdyby jsme štětli i ty krymy příběhy, tak jsme první. Jasně, takže kdybychom zabili ty dva kriminální podcasty...

chladnokrevnou vraždou, tak bychom vlastně byli první, to jako ty následníci anglického trunu, jak si počítají, na koliká ty místě jsou panovnícky. Ano, kolik lidí musíš zabít, abys byl na trunu. krásně lidem řekla. No, takže vlastně by se byly třetí noza náma Hypecast. Vlevo dole. Chumelenice. Já, prosím, já jsem si to chtěla pustit, jo. Ty si to fakt pustila? Ne, ještě ne. Nebouští to, hodně nás tam prý pomlouvají. Prý hrozně. To jsou nějaké dvě bezdětné holky, co se snaží asi dělat podcast.

Ne, tak oni to dělají jako díl než my. Jo, ale pre nás jako hrozně nám je uprdel v každém díle. My si to nebudeme pouštět na schvál a nebudeme o nich ani mluvit, ale jsou každopádně daleko za náma. No prostě... mají náš prach v ústech.

Zdravíme, kumelenice. Tak. Pindy z Gindi, ale ještě musím říct, že potom teda, když jsme dostali tu cenu, řekli jsme ten strašně trapnej, tu strašně trapnou děkovnou řeč. Nebyla trapná, za mě byla emotivní a prostě v tom bylo vidět, že jsme to fakt ne... a mně to přišlo až jako tak dětsky, jako čistý.

Bylo to, jak kdyby tam šla... Jako kdyby byl Mikuláš a vy zase se pochcený strachy, ale musíte říct tu pásničku. Tak takhle to bylo. Ale je tam ta dětská čistota dušičky. To je přesný. Takhle to bylo. Myslím, že Lili s Mijou by to zvládli líp. Jo. A ještě by u toho dělali pózy. Jako úplně oni dvě. Ty vole. Příště to pošlem. Takhle. Mámas.

Dostali jsme teda cenu, sedli jsme se tam dozadu a vlastně tam bylo dost místa. A jsme chtěli utíct, ale oni řekli, musíte sedět tady na tom pódu a bylo asi tak mínus pět stupňů už večer a Agata tam byla. Nebylo to, bylo z nervozity. No, ale byla i zima. Mně teda zima nebyla, to bylo, já jsem měla normálně husí kůži takovou, že by se na mě dalo krát. No, ale takhle se třesla. Ale to já mám z nervů. To jsem měla fůj po těch čertech, viď? Plbá, ne, to jsem měla, protože jsem musela mluvit první.

Příště začínáš ty. Dobře. A kdyby tady nějaké příště ještě bylo. Ale sedli si k nám holky z Gindi. Pindy z Gindi. Pindy z Gindi, který vlastně byl hrozně milý, protože já jsem... Že nám řekli, jestli nesme ožralí, ale ne, my jsme úplně zčísli. Jako potom našem... po té naší řeči. My říkali, že my jsme jim říkali, jsme se hrozně steděli a oni, no nesmíte předtím pít. A my jsme nepily vůbec.

To bylo milý. To bylo milý, ale ne, že pak za náma chodilo spoustu lidí, který nám jako gratulovali. A já jsem celou dobu jenom řešila. Vždycky, když se nám někdo přišel, tak říkám, tak dělá si z nás prdel. Nebo to budou nám to vzít. Spletli se. Ne, to už je naček. Takže my jsme tam nebyli moc dlouho. My jsme se báli, aby nám tu cenu nevzali. Nevzali zpětně. No a nějaký drby z toho, tak byl tam.

Jo, já vám řeknu, rozdávali se na pódiu obalky. A já říkám, no super, oni rozdávají za tu cenu i prachy. Ne, ne. Mějme se abouči, že nějaký restaurace. Vždyť jsme mysleli, že v obálkách jsou prachy vždycky. Já jsem si neříkala prachy, jsem si to nemyslela. Jo, takže byly to obálky s takovýma textíkama a já to jako přečtu, mám tady jenom tři, je to krátký. Takže...

První obálka, tam je napsaný podcaster. Nejsme ponožky, ale myslím, že bychom vytvořili skvělý pár. Tak to už jsme vytvořili a spodněli. Pak je tady další papírek. Znělka, nejsi náhodou mikrofon, protože mám chuť. něco pošeptat. To je trošku creepy, víš? Já to vůbec nerozumím. Čemu nerozumíš? Do těmhle heslům. Že jsi jako znělka. No, to je jedno. A tady poslední. To je pro jakou to vaší skupinu Z, X, Y, nebo co je pro vás mladý? Ozvěna. Nejsi náhodou mikrofon.

Jak to, že? Protože mám chutně něco pošeptat, takže jsme teď zjistili, jsou trapný a mají tady dvakrát stejnej text. No a tohle jsem rozdávala, tak já jsem... A co to znamená? To my nevíme, budem si muset pozvat. Někručí hrozně v břiš. Lukáše Hejlíka musíme pozvat, aby nám to vysvětlil, co ty obálky znamenají a proč tam chyběly ty prachy. Ještě bylo vtipný. My jsme žádný prachy nechtěli ormelo. Ještě bylo vtipný, bo já ne. Tak bysme to dali na Amálku. Jo, to jo.

Ještě jako bonus. Ale víš, co bylo vtipný, jak Lukáš vyhlásil náš podcast a neřekl Agáta a Ornela, ale řekl Agi a Ornela. Ne, ty jsi úplně mimo, vyhlásil to ten pán Aust. A on pak řekl Agi a Ornella. Jo, a on říkal, jo, jo, no tak protože tě tady miluje. A ty jsi blbá, to vůbec. Já jsem červená, je to pravda kráva. Platonicky. Vůbec ne. Nebo? Když nám řekni, co jste dělali v zákulisí? Jak to teda bylo? Kdy? Já jsem viděla to vlastně potilek, tam se říká a ty říká.

Ne, já říkám, že je to skvělý, že se... Mirku, tak je zachránit. Ne, já jsem se s ním povídala asi tak deset vteřin, když jsem mu říkala, že jsem strašně šťastná, ale že se mi líbilo, že řekl Agi, panem bože, Ornello. Tak. Tak, kdo tam byl dál zajímavý? Viděli jsme a před náma seděl Polrajch Hezucký a ten... Kecáč? A ten... To byl Polrajch? No, oni si udělali podcast.

A dostali nic? No, no, nedostali nic a když zjistili, že jsme to dostali my, tak jsme zvedli a odešli. Kecáš. No, tak to jsi nevšimla. Počkej, tak to já jsem si poděla, v jaký byly kategorie v naší. No, tak tam nebyli, oni to nedělají zas tak dlouho, takže si tam jako nedostali nějak jako to. A jak se jmenujou, nevíš, veď? No koukni se na Patrika. Jo, druhý dotek Zdeňka, jo, folprechat, tak to asi není ono.

No, tak lepší už to nebude, dvacátý skončily celkově. Ale to je jako, není tak blbý na to, že to dělají tři vteřiny. No, tak zase tři vteřiny to nedělají, ale byli si fakt zvedli, jako když to jo. Jo. Zostali, že nedostanou cenu? Tak, šli. To je postrý. No. To je šílený. Ale kluci, já nevím ani v jakých jste byly kategorii, ale jako zase hlavně jako... Já tam nevadí mi v pohodě. Ale kdo tam byl teda další?

Pak jsme viděli našeho Twilight Idyla, což je čestný strakatý, který mu to opět slušelo. Ano. Je fit hit. Stále. Hot a všechno. Všechno je úplně ledově ostří. A to nám hezky pokratulovat. To jo, ale já... Vždycky, když vidím česně, tak nejsi schopná mluvit. Ano, děkuju. No, krásně je. Jo. No takže to jsem ráda, že jsi s náma nebyla na těch celách, protože tam jsme...

ho potkali a bydlal vlastně, myslím, že na stejných chodbě, jako my. Takže se ho děla v plavkách? Třeba? Ne, v plavkách jsem ho neviděla, viděla jsem ho. Já bych asi mytěla vidět v plavkách. Ne, nechtěla. Chtěla, ale vlastně se svým vlastním bezpečností. Nechtěla. Já se vůbec vím, že jsi tady dokázala i mluvit, když seděla v týle židličce. Hoď se blbě.

OK, kdo nemiluje Čestmíra Strakatýho? Halo. Hale, snad je to heslo, že když máte kámošku, tak každá máte jiný typ, tak to platí i tady. Hale, Čestmír jako fajn, ale není to můj typ. Ne, byl hrozně milej, že přišel za náma. Fakt jako hned po tom, co jsme slezli z toho podium, jsme znali se četři rozhovoru. Ne, ještě na podium. Prostě ty máš úplně výpadky moc. Ty jsme byli na podium. A takhle...

Tak na tom podiu jsme se měli spolu. No jasně říkala, že holky, vy jste fakt dobrý. Jo. Ty vole, ona jenom tak koukala a děla. Jak pomrtvit, jak si ty lidi můžete učit tu slinu. Já jsem měla vevančela s sebou. Ale někde daleko tamhle u diváků. No, takže... A pak jenom, jo, potom mám furt houkala auto, že tam si lidi o toho pírali, tak to tě pak jako ding dong probudilo a řekla si, ježiš, promiň, nám houká auto. A šla si. Čestmírově jsem to řekla.

Ty mu vlastně chtěla říct, že parkuješ mi. Aby jsi viděl. No, váděl by mu to stričkem. Holky, máme pro vás takové překvapení, které jsme si připravili z Orny. Tady já jsem ho vymyslela. Ty nevíš, co to je, veď? Tak grillovačka. Takže vidíte, že to přesně... My jsme říkali, že uděláme obrovskou grillovačku pro vás, pro všechny, což ale teď nemůžeme reálně stihnout. A tak jsme se rozhodli, že 29. tento měsíc, což je neděle, zveme...

Prvních dvacet lidí, co napíšou tady do komentáře. Protože samozřejmě těch dvacet tisíc lidí, co tu máme. Prvních 20 lidí, který budou moc holky, tak neblokujte místo, kdo nemůže. 29. od. Neřekneš sedmou ráno, že ne? Ne, točíme, počkej, já začínám v devět, ty v deset, v jedenáct první díl, druhej díl ve dvanáct spolu, ve třináct, od patnácti. Takže od tří odpoledne.

Grillovačka. Nemůžu objednat groseto, to bude všem chutnat. Nebudem grillovat. Prosím vás nebudem grillovat, ale my nakoupíme úplně dobrý lahudky. Plavky sebou. No. A budeme u mě doma na zahradě. Počkovací průkaz se bude. Ten IPES už je od nej, jenom vám bude lízat nohu celý den. Já mu dám najít při tím. Ne, 29. teda od 15. hodin.

kdo chce, kdo může. Vybíráme první 20 komentářů, který napíšou přímo tady po tenhle podcast. Ano, na našem Hero. Na našem Hero. U tohodle dílu. A Pepa jim pošle adresu. Ano, Pepa jim pošle za nás, prosím, dostanete tu adresu, ale ještě myslete, prosím vás, na to, že je to Praha 6 Suchdo, takže pokud jste z Opavy... Tak jako fakt myslete na to, jestli opravdu pojedete tu dálku, ať neblokujeme jako...

zbytečně třeba někomu místo, takže opravdu pokud víte, že můžete dojet na Prahu 6 na Suhdol, 29. na třetí odpoledne, tak se tady hlaste. A jenom vás poprosím, aby to, protože nemám nafukovat... Takže když říkáme 20 lidí, neznamená to, omlouváme se, pak bude velkej sraz, kam si můžete vzít manžely, kamarádky a děti, ale teď je to opravdu jenom pro vás 20, abyste prostě nevzali babičku, tetu a sestřenici, protože se tam nevejdeme.

Takže 20 lidí, 20 holek, kluků, kdo prostě chce, kdo pro nás hlasoval, tak první kolo, že opravdu jsme se na to nevykašleli, takže první kolo bude probíhat prostě u mě na zahradě. pozor, uvidíte samozřejmě. Začne to celý tím, že uvidí... Můžeš uvidět tvý děti, nebo co chceš říct tak pekatní a co nikdo nemůže vidět? Ornelo, budeme tam točit díl. Uslyšíte díl? Cože? Jo, ty budeš mluvit před těma holkama, natočíme díl jeden. Jo, takže s váma můžeme točit díl.

To je to překvapení pro mě. Já viděla tu grovačku, ale tuhle informaci teď mám čerstvě. Od tří bude začínat natáčení našeho exkluzivního dílu, který vy uvidíte jako první. Budeme si vás tam různě zvát, nezvát. Můžete mít i připraveny nějaký dotazy. studiíš. Cokoliv, budeme v plavkají všichni. Snad nás nenafaskujete třeba. Ty děvka! To bylo jako soncesena, pochopili jste, jo? Pár facek. A to nebude na zůdo.

Takže já jsem ráda, že jsme takhle vymysleli. A pak ta velká věc pro všechny, kdyby jsme... Je to Eden. Ne, ředím. Koloseum. Ne, to bude prostě někdy v září. To uděláme. To je úplně horko, ty vole. Já myslím, že už tohle byla taková naše zkouška s 20 našima holkama i klukama, nevím, kdo se přihlásí, tak to bude taková naše. No fakt, že se nepřihlásí tvý experience třeba.

No a co, ať přijdou. No, ty tam se nespoň budou vidět, kam dávat příbory. A ty jak se jmenuješ, už se to nepamátil. I v koutě, pať. No takže tohle bude akce, takže pište do komentářů 29.6. od patnácti hodin, přesně na čas, žádný pozný příchodej. My taky chodíme vždycky všude čas. Ale zase ne, že tam přijdete už ve dvě, protože my budeme točit do té doby, jo? Jo, přesně, takže vás nikdo nepustí do baráku.

Tak, jo a ještě vím, řekni, kde mají parkovat. Daleko od mýho baráku. Já tu furt nahlašuju, sousedi. Mohla bys neříkat třeba můj ulici? Já to neříkám, jenom říkám, že... Pepa vám pošle mapu. kterou vyrobí. Možná i vyrobí na papirus, protože je z týdobek. Poštovní holub, pokud vám doletí. No. Udank, Pepa. Ale musíte se hlásit co nejdřív, protože Pepa najde všechny vaše. Neměli by psát rovnou e-maily do těch komentářů. Představ si, že Pepa ovládá e-mail a internet. A taky.

Další bonus je ten, že všech vás 20 dostanete volňásek na náš podcast jako dárek. Ano, a ještě něco? Já nevím. Bubis, AG Beauty. A jo, počkej, a to je dobrý, ano. To je dobrý nápad, takže ještě vám uděláme dárkový taštičky s našimi věcmi. A třeba, že si nám řeknete, že máte třeba ještě děti, kteří jsou ve velkosti 104, můžu přinést i hadry, protože tam to teď vyrazovám. To já si proberu ještě. Takže ještě si tak můžeme udělat nějaký malý bazar.

nekomplikuj to. Ne, už to nemůžeme komplikovat, to si uděláme jindy. Tak, ale když by se chtěl něco upíct, takhle můžete... Jo, kdo chce přivít z bobaninu... Může. Nepotřeba barbáky, už je výrka. Já ji peču, furt je dost hnusná. To jídlo zajistíme. Samozřejmě. Ale nebude to jídlo podle Agaty, to by se tam měla jenom Red Bull a vzduch.

jako její pes, protože mám fakt líženou. Jsi fakt práva. A ty byť ráda, že nemáš kočku, protože kočky, když mají hlad, tak prej jako pak požírají ty svý páníčky, takže už bys neměla půlkova bliče. Spojí mě hobenější tváře. Kdyby mi to vykoustat, tak by mi to nevadilo. Tak, to bychom se skrnili vám šikanu a krásné pozvání k tomu.

Počkej, já jsem jenom ještě, abych ulehčila Pepovi práci. Když se přihlásej, nemají tam rovnou napsat ten mail, nebo Pepa je jako pak najde? Podle toho komentáře. Nemám Pepovi zavolat jako přítele na telefonu. Já nevím, jak se to tam hledá. Ne, my vás víme ty maily, protože každý člověk, co má Hero Hero, tak se musí zaregistrovat pod mailem. Takže na ten e-mail, na kterým jste zaregistrovaný na Hero, tak se vám ozveme.

Ale kontrolujte ty maily, protože... No i do spamu, jo, aby vám to nepřišlo do spamu, jo. Je to email agataodnelagmail.com. Při nejhorším, to ještě můžeme dát na Instač, no. Ne, ne, ne, ne, to jsou jenom lidi tady, naši lidi. Dobře. Naše lidi. Restriktní.

Tak, jo. Takže to se na vás 29. těšíme a teď si dám ještě na konci tady aktuálku, kterou Orny zjistila, co se dělo, nedělo v Praze a v České republice. V Praze a České. Bude polijasná 26 stupňů ve stínu. Ne, a dělám se sradu. tady aktualitky, co se děje ve společnosti, protože jsme to tady delší dobu neměli, takže si to tady tak oprášíme. Takže první zpráva. Já to fakt říkám, jak kluska barujá, skoro. Kundo...

Takhle teda Lucka Barujová nemluví. Pardon, Kundosaki. Kundosaki dostala strašnou bídu. Protože vzala moderovačku, což znamená kšeft, který jakože moderovala nějaký firmní večírek a odešla od své dvouměsíční dcery, která byla se svým tatínkem. A Kundu Saki řekla, neboli Kateřina. Nejsem horší matka a ani vy nebudete, když prostě nebudete s tím dětem. Já souhlasím. Tatinkové, to jsou taky rodiče a když si odskočíš, když jsi z Prahy a odskočíš se na...

chvilku tohle a hlavně musíš vydělat na ty plíny. Ne, tak mně přijde úplně nejhorší, jako se obhajovat tady v tomhle případě a říkat, jako nechala se mi tatínkovi hovnat ty vole, táta máma je to samý. No to byla řekla, já jsem to takhle jako řekla to, co říkáš ty. Tak to je dobře.

A já jsem prostě třeba krišpína opravdu od... Od týdne. Od týdne od stříkávala, když jsem šla pracovat. Když jsem měla od stříkávala, já jsem krišpína kojila rok. Ale prostě jsem, když jsem byla doma, jak jsem chodila... z toho mám tak nosný prsa a prostě jsem normálně pracovala. Takže za mě, i když nemám ráda kundosaky, tak za mě tady v tomhle v pohodě.

Děkuju dost také navadní. Nějak jo, nevím proč. Protože jsme si podobný. Ono možná protože je vyšší než my dvě dohromady. Ona má 184, ještě je vyšší než my. Ale každopádně přesně souhlasím s tvým názorem. Je to naprosto v pořádku dobře. na 14 na dovolenou. A i to mi přijde v pohodě. Na kalbu na Ibisu, tak asi já devím, jako holčička ještě malá, Dita je malá, ale tohle je na...

v pořádku a ona není zvykla na nějaký ty šikany a ty články občas, který se dějou. Takže proto je tak vykulená. Taky začneme jí šikanovat, aby se na to zvykla.

Tak další aktualita. Máme to takové ženské okínko. Ta manželka, nevím, jestli je ex-manželka už, Radka Kašparka se vyfotila v bikinách. v Turecku na dovolení, kde je se svýma dětma, ale pozor, ona opravdu zažila těžké období, protože měla mozkový infarkt, to jsem ani nevěděla, že existuje, a vidím srdeční, ale mozkový infarkt, operace srdce, kdy...

ještě přišli na to, že má nějakou vrozenou zácnou vadu na tom srdci. No a ještě byl ten rozchod. Viděla jsem tu fotku a za mě ta holka, co si prošila. tak vypadá dobře a myslím si, že to je takovej dobře vyslaný vzkáz pro pana Radečka. Že jsem ho zvolal kám do podcastu. Že bychom, tak my si to tady s tebou vyříkáme. Ty hajzle! Ty hajzle! Proto on mi neodepsal. My jsme ho uráželi asi, veď? Ne, ještě jsme ho neurozili, to se urazíme teď.

Já jsem ho psala na Insta, ale asi si to nečte. Jestli by nechtěl... Ať naučit grillovat! V nějakým dílu. Tak to teda nechci. Nechceš, jo? Ne, vememe si toho takového milého z té šesky, toho tlustičkýho. Jak je to u Matěje? No, ten určitě budeš havej, ty vole, k nám mít grillovat, kdyby je na zahradu. Co, může být ještě rád, ty vole.

Jako, tuto, jak jsem v něj seděla, já nevím, měl by vycvičit trošku personál, protože já vám to teda ukážu na svý sklenice. Ta servírka nesla tu skleničku takhle, jo, tady máte. Podotýkám jídlo, u něj stejí třeba šestet koron. A ten otisk prstů na sklenice byl super. Já vím, že s těma zaměstnancema to je kolikrát boj, ale... Tak ten taky k nám nepřijde dál. Tak už jsem to zkazila. Tak já nevím. Přemekvorejt ten taky ne. Ten taky ne, protože tomu bys musela vybourat dveře. Proč?

A my jsme se rozhodli, že... A své smaky! My to obajíme, OK! Když se s náma tak pobaví, tak vez ten tu špínu. Máme bílé práce, ale černé duše.

Tak já vlčím už. Tyhle, tak ty jak tak. Ty bude muset dělat častěji. Ještě tam něco máš, prosím, už ne. Ano. Ještě tady mám scénku. Ty jsi koukala na ten Love Island? Ne. No a znáš tú holku, jmenuje sa Aláďa. No, taková ta dobře. Takže Elijah chodí s tím panem Pavlem, co vyhrál ten Survivor a byl taky v tom Love Islandu. A oni říkají, že je to takovej kalkul, že ona chodila s tím Benem a nevím, s milion dalšíma.

Předtím, než on vyhrál, což jako úzký kruh lidí věděl, včetně teda mě a věděla, kdo vyhraje Survivor a tajný zdroje. Tak ona to taky věděla a oni jako podezřívají, že s ním jako, že je chodila, oni se vrátí asi jako dva měsíce před tím, než je to vyhlášené, tak už jsou jako v té, jako v České republice. Takže s ním začala chodit, aby se jako blejskla. Já si nemyslím, že je to kvůli té výhře, že vyhrál dva.

půl milionu, protože to si vemte, že jemu ta platba přijde tak asi za rok a ještě to bude muset zdenit, ale tak whatever. Ale... jí začaly ti šikanovat na těch sítích, jakože ty jsi škal kulačka, nejsi s ním kvůli lásce, s tím nacistou a tak. A ona řekl, a teď jí cituju, jsou dny. Kdy je jen tiše ležím a koukám do stropu. Dny, kdy se ztrácím sama v sobě. Takže posíláme ti lopatu vole. Co tady řešíš? Ona bezdětná s nějakým Love Island klukem.

A ona bude řešit pár hejtíčků. Musíme jí zaměstnat, ty vole, dejte ji někdo brigádu. Tohle je fakt jako moc, úplně jsem říkala, ty vole. Já bych jí ze... Já čiž vůbec nevím, o kom se bavíš to, protože tak mlčí mohlky taky ne. Tak si to jí povídej to dlouhý, ale vydržím. Já ti ukážu. Já vím, jak vypadá.

No tak začni pracovat, asi se nudíš, máš možnost volného času. No jasně, a nedělej tyhle ty, že se hroutíš po hejtičku. Jenom, kdo ti poblahopřál ti někdo, a neříkej to, co ty víš, poblahopřál ti někdo k tomu podcastu, koho si fakt vážíš?

Nebo někdo, že to bylo pro to je překvapení? No tak, no tak jako Pepa, no a potom jako děda. A to byl jedinej člověk z mý rodiny. A já ti nakonec řeknu do poblhopřál mě, jo. Gratuluji k ceně za podcast, jak se má moje dcera. Kdo mi tohle tak mohl napsat? Cože? Tato SMS mi přišla. Já jsem odpověděla. Cože? To je... Jo, tak já ti něco pustím. Audio, jo? Audio si tady dáme.

Strašně od vás dostávám dneska zpráv, jak je to nastravedlivý, proč vyhrála Agáta a Hornela, že se svět prdeli po braci a já nevím, co všechno. Je vás tolik. Že nemůžu to říkat jednotlivě. Takže co to je? Jaromír Souků mě napsal takovou SMS-ku a tvoje matka je furt prostě žumpa. To je strašně smutný. Ty vole, já jsem si myslela, že to je tohle. Ty jsi si myslela, že mi to napsala tvoje máma? Ne, to mi napsal Jaromír Soukup. Já jsem celou domu myslela, že je to Benias. Ne. Aha.

A proto jsem myslela, jak se má moje dcer jako, že... Ne, jako Roza. Ale taky to překvapení, ne? Tak tohle nebylo překvapení. Ne, ale tohle... Tak tohle je velký překvapení. A možná je to proto, že si byla... taková empatická v tom minulém díle. Že si, no... Pěkný, veď. Tak snad mu to vydrží. Doufejme. Holky, nic, doufám, že se vám tenhle díl líbil. 29. Jo, pište, těším se na vás, hrozně bude to naše premiéra s váma. Já se hrozně těším a ty to zvládneš, neboj. Tak.

Svět je v pořádku. Děkujeme, ještě jednou všem. Já můžeš u mě spát toho 29. 30. točíme. Jo a neměla bych spát už, já jsem spíš přemýšlela, že bych měla spát už 8.20, protože tam mám být ráno. Takže si měl u tebe takovou dvoudení dovolenou. Takže to můžem vyhlásit i navíc znů. Tak jo, papa. Tak vej pobyt. Tak ahoj.